Segregace Romů- PNEA-Pedagogická antropologie-nove
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Termín "romská komunita" se v současnosti častěji používá v množném čísle jako "romské komunity", protože Romové nejsou homogenní skupinou a neidentifikují se jako jednotný celek (Špondrová, 2008).
Segregace romských dětí ve školách
Knižní publikace, z Harvardské univerzity zahraničních autorů Fuller et al., obsahuje zejména rozsáhlé informace o segregaci romských dětí ve školách, které se zaměřují na systémové problémy, které vedou k této segregaci a udržují ji.
V publikaci se dozvídáme o formách segregace, faktorech ovlivňující tento stav, dopadu segregace a usilovném boji proti segregaci Romů ve školách (Fuller et al., 2015).
Formy segregace
K segregaci dochází v různých formách, včetně umístění do samostatných tříd v rámci běžných škol převážně pro romské studenty. Tyto školy často postrádají odpovídající zařízení a zdroje ve srovnání s těmi, které jsou poskytovány neromským dětem (Fuller et al., 2015).
Faktory ovlivňující segregaci
Obecně k segregaci přispívá mnoho faktorů, přesněji socioekonomické bariéry a převládající stereotypy a předsudky vůči romské komunitě. Právě tyto faktory jim brání v přístupu ke kvalitnímu vzdělání a spravedlivému vzdělávacímu prostředí (Fuller et al., 2015).
Dopady segregace
Romským dětem umístěným v segregovaných zařízeních se obvykle dostává méně kvalitního vzdělání. Čelí diskriminačnímu zacházení ze strany učitelů a jsou často izolováni v rámci vzdělávacího systému, což vážně ovlivňuje jejich vzdělávací výsledky a budoucí příležitosti např. v práci (Fuller et al., 2015).
Úsilí a výzvy ke snaze v boji proti segregaci
Některé organizace a komunity se zaměřují na zvýšení přístupu romských dětí ke vzdělání a boji proti segregaci. Organizace se věnují převážně: zastávání změn politiky, vytváření inkluzivního vzdělávacího prostředí a podpora účasti romských dětí v běžných vzdělávacích prostředích.
Také se věnují výzvám k úsilí o desegregaci. Úsilí o desegregaci často čelí výzvám, jako je odpor rodičů neromských dětí, nedostatečná podpora strany vzdělávacích úřadů a nedostatečné financování programů integrace Romů do společnosti.
Autoři opět zdůrazňují potřebu udržitelnějšího úsilí, aby bylo zajištěno účinné začlenění a rovnost ve vzdělávání pro romské děti (Fuller et al., 2015).
Přetrvávající segregace romských dětí ve školách
Prevalence a přetrvávající segregace romských dětí i navzdory zákonným zákazům přetrvává ve školách v různých evropských zemích. Často je to způsobeno odporem společnosti, nedostatkem politické vůle a systémovým rasismem právě ve vzdělávacích institucích (Fuller et al., 2015).
Níže uvádíme další segregační kroky poskytované proti romským dětem:
Dochází k tzv. “ghetto školám“, což neodmyslitelně patří také ke slovnímu spojení „útěk bílých“ či tzv. bytové segregaci. Spolu s odchodem dětí ne-Romů ze škol s podílem romských dětí, vede k faktické segregaci. A tedy k nám již známému pojmu "ghetto školy“, ty jsou často materiálně podstandardní a/nebo nedostatečně personálně obsazené (Fuller et al., 2015).