OSE_10

Otázka č.10

1. Specifika postupů v 1., 2. a 3. kroku Evidence-based Practice (Nursing/Education, EBHC). Komponenty pokročilé rešerše v elektronických zdrojích a jejich dokumentování/zápis.

2. Náhled na lidské tělo z psychologického, filozofického a spirituálního hlediska ve vazbě na identitu člověka, možnosti využití při ošetřovatelské péči.

• Spojení nejlepšího důkazu získaného výzkumnou činností s klinickou zkušeností a pacientovými hodnotami, které usnadňuje klinické rozhodování

• Myšlenky praxe založené na důkazech nejsou zcela nové – už v polovině 19. století na základě analýzy výsledků léčby bylo potvrzeno, že léčba pouštěním žilou je bezvýsledná.

• Sofistikovaná medicína založená na důkazech se vyvíjí od druhé poloviny 20. století v souvislosti s nastupujícím informačním rozvojem, dostupností a sdílením dat.

• Koncept praxe založené na důkazech vychází z klinické epidemiologie – zejména využívání epidemiologických výzkumných metod.

• Také nejvýznamnější osobnosti byli a jsou epidemiologové – Cochrane, Guyatt.

• Pojem medicína založená na důkazech byl použit v 80. letech 20. století v souvislosti s novým přístupem v klinickém vzdělávání lékařů na McMaster Univerzity Hamilton v Kanadě.

• V literatuře se poprvé tento pojem objevil v roce 1993 v čsp. British Medical Journal kde byla poprvé medicína založená na důkazech definována jako: svědomité, jasně formulované a uvážlivé použití aktuálního nejlepšího důkazu při rozhodování o péči o konkrétního pacienta.

• Praxe založená na důkazech je spojení nejlepšího důkazu získaného výzkumnou činností s klinickou zkušeností a pacientovými hodnotami, které usnadňuje klinické rozhodování.

• Od druhé poloviny 90. let 20 století se koncept praxe založené na důkazech začal rozvíjet i v jiných zdravotnických oborech – v ošetřovatelství právě jako EBS (oše založené na důkazech), porodní asistenci, fyzioterapi, ale i také mimo zdravotnictví – například v knihovnictví nebo v legislativě (evidence based law).

EBP

• se etablovalo z medicíny založené na důkazech, a stejně jako u ní je její kolébkou McMaster Univerzity Hamilton v Kanadě.

• Kanadské centrum pro EBP zahájilo činnost v roce 1998.

• Výzkumníci centra spolu s Asociací registrovaných sester Ontario (RNAO) zpracovávají systematické přehledy a klinická doporučení a jejich výsledky jsou volně dostupné na webu RNAO.

• Je postaveno na shromažďování, interpretaci a integraci výsledků výzkumu v oš. praxi s cílem zvýšit kvalitu péče a poskytovat péči co nejefektivnější.

• spojení nejlepšího důkazu získaného výzkumnou činností s klinickou zkušeností a pacientovými hodnotami, které usnadňuje klinické rozhodování

• je procesem, kde se snoubí nejlepší praxe se sesterskou odborností a pacientovými preferencemi, což předurčuje optimální péči, sestra tedy musí využít svých klinických zkušeností a na jejich základě aplikovat nalezené důkazy ve specifických klinických situacích, tedy v péči o konkrétního pacienta.

• přístup, který dává možnost klinikům poskytnout péči nejvyšší kvality pro uspokojování potřeb jejich pacientů a rodin v kontextu mnoha aspektů

• zviditelňuje výsledky výzkumu a vytváří nejlepší důkazy pro individuální péči jedince

• Ošetřovatelský přístup k praxi založené na důkazech je odlišný od standardního biomedicínského modelu. Sestra poskytuje holistickou péči, pracuje spíše s pacientem než na něm.

• Jednou z hlavních charakteristik EBP je kontinuální změna v klinické praxi založená na nejnovějších dostupných důkazech.

• Výsledky výzkumů ukazují, že sestry zapojené do EBP získávají větší samostatnost, dosahují vyšší úrovně pracovní spokojenosti – což vede k nižší fluktulaci a současnému zlepšení poskytované péče.

• V ČR je EBP na samém počátku, její rozvoj je podporován hlavně akademickými pracovníky a specialisty jiných odborníků (informatiky)