11_aktivizace

 Oběh se zastaví v okamžiku, kdy žáci přestávají reagovat nebo při nesrovnalostech

Situační metody

 Patří k metodám problémovým a jsou založeny na bezprostřední konfrontaci zkušeností,

vědomostí, dovedností, názorů a postojů učícího se s konkrétními problémovými
situacemi, buď simulovanými, nebo sice reálnými, ale pouze nějakým způsobem

přibližovanými, zjednodušovanými (popisem)

 Učí žáky řešit konkrétní situace ze života

 Podstatou je, že žáci navrhují řešení pro danou situaci a v diskuzi vybírají nejlepší z nich,

čímž rozvíjí schopnost analyzovat danou problematiku

 Řešení problémové učební úlohy, případové studie, vztahující se k praxi
 Několik variant řešení – problémovost situací

 Nezbytnost zvažovat, využít znalosti různých předmětů – mezipředmětovost
 Promítají se zde i vlastní názory a postoje, osobní povahové rysy

Varianty situačních metod

 Metoda rozboru situace

-

Po pečlivém samostatném nastudování materiálů o případu následuje diskuze na

toto téma pod vedením učitele

 Řešení konfliktní situace

-

Realizováno odlišně – žáci se seznámí s konfliktní situací formou krátké zprávy nebo

sdělení avšak poskytnuté informace už nedoplňují o další údaje a je vyžadováno
hned řešení situace

 Řešení incidentu

-

Krátká zpráva o vybrané události, k řešení ale žáci na rozdíl od metody řešení
konfliktu dostávají od učitele potřebné informace

-

Po 20 – 30 minutách určených pro dotazy žáci formulují podstatu případu a

navrhují možná řešení

-

Na závěr skutečný příběh a vyústění případu v praxi

Inscenační metody

 Patří k problémovým metodám

 Řešení situací se realizuje prostřednictvím hraní rolí
 Aby byla metoda účinná, je třeba všemi prostředky usilovat o neformálnost přístupu

k rolím, o ztotožnění se s rolí, přesvědčivost

 Téma inscenace musí být reálné, přiměřené svou náročností na pochopení podstaty a

možnosti aktérů adekvátně reagovat

 Důležité je ponechat aktérům dostatek času na ztotožnění se s rolí

 Nevhodné pro velké skupiny

 Strukturovaní inscenace

- Účastníci znají pouze popis výchozí situace, aktéři pouze rámcovou charakteristiku

své role

-

K popisu výchozí situace je připojen pro herce určitý scénář

 Nestrukturovaná inscenace

- Účastníci i aktéři znají pouze popis výchozí situace, inscenace se rozvíjí podle

individuálních strategií aktérů

 Mnohostranná (simultánní) inscenace

-

Rozdělení do skupin, každá má popis výchozí situace a pozorovatele

-

Inscenace se realizují odděleně, pak v plénu pozorovatelé seznámí s průběhem,

diskuze, objasnění, zhodnocení

Brainstorming (burza dobrých nápadů)

 Předpokladem je určitá znalost problematiky