A17.....................................................................................zrevidováno

A17) Testamentární posloupnost

Testament

• projev zůstavitelovy vůle - jednostranný právní úkon (dědění jsou dva jednostranné úkony – zůstavitele a dědice působí to jako smlouva, ale mortis causa, tedy na jiném místě a v jiném čase)

• hlavní a nezbytnou složkou je jmenování dědice = dědická instituce

• testament musel obsahovat takový projev vůle, který dělal z druhé osoby zůstavitelova univerzálního sukcesora čili jeho dědice

• vyžadoval přesně stanovené formy, ve které musela být zůstavitelova vůle projevena

• jakékoli jiné dispozice na případ smrti nelze s testamentem srovnávat, protože nesplňují tuto náležitost

• testamentární posloupnost již v době zákona 12 desek, také vztah testamentární a intestátní posloupnost

nejstarší římský testament

• kalátní testament, komiciální testament

• dědice si pořizoval ten, kdo vlastních intestátních dědiců neměl

• adopce“ na případ smrti – shodné znaky s arrogací

• zůstavitel projevil svoji vůli na lidovém shromáždění (testamentum calatis comitiis)

další starší testament

• vojenský testament - testamentum in procinctu, testament v šiku

• bez formálních požadavků, pouhé prohlášení před bitvou, kdo má být dědicem

další forma testamentu

• dispozice na případ smrti – měly určovat, komu připadnou jednotlivé věci z majetku, aniž by tím bylo ohroženo postavení přirozených dědiců jako univerzálních sukcesorů

• odkazové dispozice zakládající singulární sukcesi = testament odkazový = testament mancipační

• byl spojen s mancipací, uskutečňoval se kovem a vahami

• zůstavitel převedl mancipací svůj majetek na důvěryhodnou osobu, kupce rodinného jmění

• kupec - familiae emptor byl jakýmsi vykonavatelem zůstavitelovy poslední vůle

• po smrti zůstavitele měl jednotlivé věci ze zůstavitelova majetku odevzdat dalším osobám podle zůstavitelova přání, které projevil v mancipačním převodu

• měl postavení podobné dědici, loco heredis => postupem doby se mancipační testament změnil

• ze souboru odkazů se stal skutečným testamentem - při mancipačním převodu zůstavitel vyjadřoval vůli, kdo má být jeho univerzálním sukcesorem, jeho nástupcem, jeho dědicem

ústní testament

• mancipační testament se stal základní formou civilního testamentu

• zůstavitel provedl mancipaci „na oko“, nebyla skutečným převodem

• kupec přestal být kupcem, stával se svědkem zůstavitelovy vůle

• zůstavitel prohlásil svoji vůli včetně jmenování dědice = testamentární nunkupace

• nuncupare - jasné prohlášení, zřetelné vyslovení

písemný testament

• místo ústního prohlášení zůstavitel předložil při mancipačním obřadu testamentární listinu

• testamentární listina obsahovala poslední vůli, byla předložena přítomným - svědkům poslední vůle

• 5 svědků + kupec + libripens

• testamentární listina má pouzedůkazní funkci

• rozhodující podmínkou platnosti není testamentární listina, ale mancipace + nunkupace (prohlášení)

• nešlo tedy ještě o skutečný písemný testament

• zůstavitel nemusel seznamovat svědky s obsahem listiny, stačilo prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli

• úkony musely proběhnout naráz v jednom kontextu