A17.....................................................................................zrevidováno

Zrušení a neplatnost testamentu

• testament je zrušen tím, že se stává neplatný

• hledí se na něj, jakoby k jeho zřízení vůbec nedošlo - nulitní = testamentum nullum

• zrušen může být vůli zůstavitelovou

• zrušen může být na základě jiných objektivně působících skutečností

1. počáteční neplatnost

• platný testament nevznikl

• nebyly-li dodrženy požadavky testamentární formy

• nebyl-li zřízen po právu (non iure factum), byl-li nespravedlivý (testamentum iniustum) , např:

• zůstavitel nedbal nepominutelných dědických práv svého syna

• chybějící testamenti factio activa (testovací způsobilost)

• nedodržení předepsané formy

• chybějící platné ustanovení dědice

1. následná neplatnost - testamentum ruptum (zrušený testament)

   • vždy přihlíženo k tomu, zda ke zrušení testamentu dochází s vůlí zustavitele nebo bez ní

   • zůstavitel může kdykoli testament odvolat –testamentum ruptum (zrušený testament)

   • zůstavitel může svou vůli měnit až do konce svého života

   • mohl zrušit i tehdy, když jakoukoli změnu či zrušení v testamentu pro futuro vyloučil

   • neuznávány dědické smlouvy

   • podle starého civilního práva lze testament zrušit pouze pořízením nového testamentu

   • nebyl třeba výslovně projevit úmysl předchozí testament zrušit, došlo k tomu automaticky

   • ke zrušení docházelo i pokud zůstavitel v novém testamentu prohlásil, že starý si přeje zachovat

   • v císařské době v tomto posledním případě starý testament považován za fideikomis

civilní právo

• mancipační testament platný, pokud lze dokázat průběh mancipačního obřadu a s ním spojená ústní prohlášení poslední vůle zůstavitelovy

• zničení testamentární listiny ke zrušení testamentu podle civilního práva zásadně nestačilo

praetorské právo

• stačilo zrušení testamentární listiny – porušení formálně bezvadných znaků – pečetí, motouzu

• takové zrušení velmi snadné, mohlo k němu dojít ale i náhodným poškozením

• každé otevření zapečetěné testamentární listiny vedlo k neplatnosti testamentu

instituce otevření testamentu

• úkon úřední povahy, nikoli soukromé

• impulsem ke vzniku této praxe bylo zavedení 5% dědické daně (Augustus)

• kdo měl testamentární listinu u sebe, byl povinnen ji předložit praetorovi, později bernímu úřadu

• byl zjištěn obsah listiny, listina bývala otevírána za přítomnosti svědků či hodnověrných osob

• vlastník testamentární listiny byl dědic

justiniánské právo

• zrušení testamentu má být uvedeno co nejvíce v soulad se skutečnou vůlí zustavitele

• za zrušené má být považováno jen to, co zůstavitel skutešně zrušit chtěl nebo zamýšlel

• jakékoli změny testamentární listiny způsobují neplatnost testamentu jen tehdy, provedl-li je zůstavitel a nedošlo-li k nim náhodou (531 n.l. Justiniánova konstituce)

• zavedena forma přímého odvolání testamentu

  • prohlášení před 3 svědky a od zřízení testamentu uplynulo minimálně 10 let

  • původně dle předpisů pozbýval testament za určitých okolností totou lhůtou platnost