13._Zdr.pr

• F1x.0 akutní intoxikace

• F1x.1 škodlivé užívání

• F1x.2 syndrom závislosti

• F1x.3 odvykací stav

• F1x.4 odvykací stav s deliriem

• F1x.5 psychotická porucha

• F1x.6 amnestický syndrom

• F1x.7 reziduální stav a psychotická porucha s pozdním začátkem

• F1x.8 jiné duševní poruchy a poruchy chování

• F1x.9 nespecifikovaná duševní porucha a porucha chování

Čtvrtá číslice kódu upřesňuje aktuální klinický obraz, např. pro diagnózu F10.2, syndrom závislosti na alkoholu:

• F10.20 v současnosti abstinuje

• F10.21 v současnosti abstinuje v chráněném prostředí

• F10.22 v současnosti abstinuje při klinicky udržovacím nebo substitučním režimu

• F10.23 v současnosti abstinuje při léčbě averzivními nebo blokujícími látkami

• F10.24 v současnosti pije (aktivní závislost)

• F10.25 souvislé užívání

• F10.26 epizodické užívání (dipsomanie)

Obecná a společná rizika užívání drog

• společným rizikem drog podávaných nitrožilně je riziko těžké otravy, zanesení infekce do těla, přenos žloutenky a AIDS, embolie. Krví se může přenést infekce k srdci a způsobit zánět

• Společným rizikem všech návykových látek, i v případě nejsou-li zneužívány injekčně, je předávkování. Předávkování bývá časté u organických rozpouštědel, opiátů, pervitinu. Typicky předávkování nastává při zneužití drogy silnější koncentrace, než dotyčný očekával.

• Lidé se liší citlivostí na stejnou drogu a individuální vnímavostí organismu k droze se mění v průběhu života.

• Návyková látka, která u někoho nevyvolá žádné komplikace, může u jiného člověka zapříčinit smrtelnou otravu.

• Riziková je i otrava příměsemi, které se do drogy dostanou při výrobě (nap. fosfor nebo jód u pervitinu), nebo jimiž byla droga “obohacena”.

• Návykové látky užívané v těhotenství poškozují plod.

• Lidé pod vlivem návykové látky se častěji dopouštějí trestné činnosti, také se častěji stávají obětí zločinu. Pod vlivem alkoholu a dalších návykových látek dochází často k úrazům a dopravním nehodám.

• Návykové látky (především pervitin a halucinogeny, MDMA, konopí) mohou zapříčinit

• poruchy duševního zdraví. Přestože většinou se jedná o poruchy krátkodobé, někdy přetrvávají dlouhou dobu. Postižený jedná nesmyslně a ohrožuje sebe i okolí.

Léčba závislosti

• cílem léčby je úplné odstranění závislosti

• léčba musí být vždy komplexní a postupná – jde o bio-psycho-eko-sociální model závislosti 🡪 z tohoto modelu vychází i přístup k léčbě závislostí

• do léčby je zahrnuta závislá osoba, jeho rodina, kamarádi, lékař, psycholog, pedagogická či sociální pracovník

• psychologická léčba – individuální či skupinové konzultace, různé formy psychoterapie, odstranění rituální (př. nahrazení cigarety nikotinovou náplastí/žvýkačkou)

• farmakologická léčba – detoxikace (postupné snižování dávky tak, aby nedošlo k abstinenčním příznakům), substituce (návyková látka je nahrazena látkou méně škodlivou, ale nedojde k abstinenčním příznakům), prevence lapsů (požívání takové látky, která sníží chtivost drogy) – využívají se dané metody:

  • látky snižující účinek jiné drogy – tímto se sníží touha po droze

  • látky obracející účinek drogy na negativní – droga je poté spíše „trestem“ než požitkem a vytvoří si k ní odpor (antabus) – nyní se příliš nevyužívá

  • látky snižující touhu po droze (anti – cravingové látky)