19_Zdravotnicka_prevence

Zásady volání na tísňové linky

• zachovat klid,

• najít si bezpečné místo, odkud se může telefonovat na linku tísňového volání,

• vyčkat přihlášení operátora.

• jméno a příjmení,

• číslo telefonu, ze kterého je voláno,

• co se stalo,

• kdy se událost stala, nebo zda se právě děje,

• kolik osob potřebuje pomoc, kde je pomoc vyžadována - pokud možno úplná adresa. Jestliže je to potřeba, je vhodné popsat nejvhodnější cestu k tomuto místu. V případě, že se událost stala na jiném místě, než ze kterého je voláno, uvést tuto skutečnost,

• upozornit operátora na potenciální nebezpečí, která se na místě nacházejí (např. nebezpečí výbuchu, nebezpečné látky apod.) a na komplikace v dojezdové trase – neprůjezdná cesta aj.,

• podle požadavku dispečera uvést další potřebné údaje,

• vždy postupovat dle pokynů a rad operátora,

• nezavěšovat, dokud k tomu operátor nevyzve,

• ponechat si telefonní linku volnou pro možnou další komunikaci

• operátor může kontaktovat volajícího za účelem zjištění dalších informací nebo poskytnutí dalších rad,

• pokud se situace na místě změní (zhorší nebo zlepší), opětovně volat na tísňovou linku a podat o tom zprávu

Zabezpečení přesunu osob při mimořádné události

• Krizové situace, živelní pohromy, havárie, terorismus, ekologické i jiné pohromy vyvolávají nutnost opustit a vyklidit místa, prostory, území a to mnohdy podle situace v krátkém čase.

• Cílem je předejít panice, zranění nebo dokonce úmrtí

• K přesunu osob může docházet v době ohrožení, ve stavu nebezpečí, při vzniku mimořádné události i při likvidačních a evakuačních činnostech.

Zásady chování v průběhu mimořádných událostí

• Pohyb jednotlivců a skupin je ovlivněn charakterem, rozsahem, následky, konkrétní situací v prostoru mimořádné události a v jejím bezprostředním okolí, také povětrnostními podmínkami a denní nebo noční dobou.

• Podstatný vliv má i nebezpečí eskalace a rozšíření ohrožené oblasti.

• Situaci může komplikovat panika, šok, chaos, davová psychóza a pud sebezáchovy

• Po vzniku mimořádné události je pohyb osob zmatečný a neorganizovaný – zde je největší riziko zranění např. v důsledku ušlapání osob

Zásady chování chodce

• Chodec, pokud je to možné, musí užívat především chodník nebo stezku pro chodce.

• Osoba, která nese předmět, jímž by mohla ohrozit provoz na chodníku, jde po pravé krajnici nebo po pravém okraji vozovky.

• Po chodníku se chodí vpravo, chodci si tak navzájem nepřekážejí, protijdoucí se mohou snadno vyhnout. Je-li chodník dostatečně široký, může jít vedle sebe i více chodců.

• Kde není chodník nebo je neschůdný, chodí se po levé krajnici, kde není krajnice nebo je neschůdná, chodí se co nejblíže při levém okraji vozovky.

• Po krajnici nebo při okraji vozovky smějí jít nejvýše dva chodci vedle sebe. Při snížené viditelnosti, zvýšeném provozu na pozemních komunikacích nebo v nebezpečných a nepřehledných úsecích smějí jít chodci pouze za sebou.

• Je-li ve vzdálenosti do 50 m křižovatka s řízeným provozem, přechod pro chodce, místo pro přecházení vozovky, nadchod nebo podchod vyznačený dopravní značkou „Přechod pro chodce“, „Podchod nebo nadchod“, musí chodec přecházet jen na těchto místech. Na přechodu pro chodce se chodí vpravo.

• Mimo přechod pro chodce je dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k její ose. Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu.

• Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy. Jakmile vstoupí chodec na přechod nebo na vozovku, nesmí se tam bezdůvodně zastavovat nebo zdržovat.

• Chodec nesmí vstupovat na přechod nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem, nesmí překonávat zábradlí nebo jiné zábrany na vozovce.

• Za snížené viditelnosti musí být chodec osvětlen a ideálně vybaven reflexními pruhy