8.Zdr.Pr

1. Orální fáze - Tato fáze probíhá v prvním roce života, Dítě se plně upíná na matčin prs, Jeho tělesné a smyslové potřeby jsou uspokojovány prostřednictvím kojení, Příjem potravy je pro něj velice slastným prožitkem

2. Anální fáze - Kolem druhého roku dítěte se místem slasti stává oblast anální, V tomto období se dítě učí ovládat svěrače, Zadržování stolice dítěti působí příjemnou slast

3. Falicko-genitální fáze - V průběhu třetího až pátého roku se u dítěte objevuje zájem o své tělo, Dítě začíná zkoumat své pohlavní orgány, Prostřednictvím dotyků prožívá příjemné pocity a uspokojení, Dívky si uvědomují, že mají stejné přirození jako matka, a chlapci zase zjišťují, že mají penis, stejně jako jejich otec, V tomto období podle Freuda dochází k Oidipovskému komplexu u chlapců a k Elektřině komplexu u dívek.

4. Latentní fáze - Freud se domníval, že v této fázi, která nastává kolem šestého roku dítěte a trvá zhruba do jedenácti let, dítě ztrácí zájem o opačné pohlaví

5. Genitální fáze - Tato fáze nastává na začátku období dospívání, kolem dvanáctého roku, dospívající již navazuje vztahy mimo rodinu.

Antropologické souvislosti lidské sexuality – využití poznatků vývojové, fyzické a sociokulturní antropologie

Antropologie sexuality − Věda, která se zabývá otázkou sexuality v různých kulturách světa, se nazývá antropologie sexuality. Lze ji charakterizovat jako transkulturní studium sexuálního chování, postojů, kulturních vzorců a norem. V počátcích se antropologie sexuality zabývala tématy, jako promiskuita, usměrňování incestu, manželství, rituály dospívání a průběh iniciací − Častým zdrojem prvních prací byly informace získané cestovateli a misionáři. Pro antropologii sexuality jsou hlavními výzkumnými cíli samotné sexuální praktiky − Především je zkoumána heterosexuální soulož, ale pozornost je věnována i jiným formám sexuálního „vybití“ Bohužel informací o sexuálních praktikách v transkulturním rozměru je nedostatek.

AKTIVIZAČNÍ METODY VE VÝUCE

Aktivizace

Aktivita = Dle Pedagogického slovníku je aktivita skupina činností, při nichž člověk musí vynaložit větší úsilí, postupovat energičtěji, být celkově výkonnější a efektivnější - vyvrcholením aktivity je samostatná a tvůrčí práce žáků

- Samostatná práce je aktivita, pří níž si žáci osvojují požadovaný obsah vzdělání vlastním myšlenkovým úsilím, relativně nezávisle na cizí pomoci (s přítomností pedagoga)

- Tvořivost je nejvyšší stupeň aktivní činnosti žáků. Schopnost vytvářet něco nového, co dosud neexistovalo a co současně představuje pozitivní, přínosnou hodnotu

Výukové metody

• Učitele projektovaný model jeho činnosti, který se realizuje vzájemnou interakcí učitel-žák, při níž dochází k optimálnímu osvojení soustavy učiva žákem a k dosažení výukových cílů1

• Metoda výuky je model činnosti učitele a žáků, směřující k dosažení cílů

• V souvislosti s výukovými metodami uvádí Shapiro tzv. pyramidu učení. I když mohou být procenta zapamatování u jednotlivých výukových metod variabilní, lze souhlasit, že žák získává tím více informací a schopností, čím aktivněji je zapojen do výuky