Psychologie-věda- směry 20.století-pro studenty

Úroveň, od které začne důsledek chování působit jako posilovač, můžeme nazvat operantní úrovní.

Zajímavé je, jak na učení působí různé rozvrhy posilování. Posilování může být buď

• souvislé, kdy je odměněna každá správná odpověď nebo

• přerušované, kdy se posiluje se jen některá reakce

Přerušované posilování se může dít

• v pevném nebo náhodném poměru k reakcím (každá pátá odpověď je posílena nebo průměrně jedna z pěti odpovědí je posílena v náhodném pořadí)

• v pevném nebo náhodném časovém intervalu (odpověď je posílena vždy po 30-ti sekundách nebo posílení následuje sice průměrně po 30-ti sec, ale v nepředvídatelném čase)

Výzkumy ukázaly, že pokud chceme někoho naučit žádoucímu chování, měli bychom zpočátku odměňovat pokaždé, a to i chování blížící se tomu požadovanému, později ale požadavky zpřesňovat a posilovat pouze přesné chování, ještě později prodlužovat intervaly posílení, nakonec posilovat náhodně a sporadicky.

Shaping znamená postupné utváření chování – chování se modifikuje postupným posilováním těsnějších a těsnějších přiblížení k žádoucí reakci, používá se tam, kde jedinec není schopen provést požadovanou reakci ihned. Aplikací tohoto postupu je například Skinnerem vytvořená metoda programovaného učení – učivo je rozděleno do malých kroků, které jsou postupně posilovány zpětnou vazbou – ta je v případě správné odpovědi posílením.

Pojem operantní podmiňování se liší (!) od instrumentálního podmiňování podle Thorndika. Neuvažuje totiž o konkrétních podnětech, ale především o důsledcích chování. Při operantním podmiňování se v důsledku chování upevňuje spoj mezi reakcí a posílením, naproti tomu podle Thorndika se posílením upevní spoj mezi podnětem a reakcí a to, co při tomto učení funguje, jsou zákony učení (tedy konekce mezi podnětem a pozitivní reakcí a jejich opakování).

Neobehaveorismus pracoval mnohem více s posílením než s tresty, které považoval za nevhodné například proto, že pouze zamezují nějakému chování, ale nebudují to žádoucí. Další nežádoucí jevy spojené s trestáním, jsou „legalizace násilí“ ve škole a vyvolání nepříjemných prožitků (vzdor, odpor, zlost, bezmoc…)

Do školního života se neobehaveorismus promítá každodenně například ve známkování, ve školních družinách a také v různých zařízeních jako jsou dětské domovy, nápravná zařízení apod. se používá také tzv. token ekonomy, což znamená „žetonové hospodaření“ – za nějaké chování jsou „plusové body“ (puntíky, peníze…), za jiné chování se získané body odepisují.

Teorie sociálního učení – (Albert Bandura, Rotter, Seligman)

Naučená bezmocnost, agresivní chování atd.

Odnoží behaviorismu je kognitivně-behaviorální psychoterapi