Psychologie-věda- směry 20.století-pro studenty

Základní koncept – seberealizace či sebeaktualizace = žádost člověka po sebenaplnění, jakožto tendence uskutečnit své možnosti. (definice A.Maslowa)

Hierarchické uspořádání potřeb – Maslow – vyšší a nižší potřeby nebo také deficitní (potřeby fyziologické, bezpečí, lásky a uznání) a růstové potřeby (především sebeaktualizace).

Další významní představitelé existenciální a humanistické psychologie

Carl Rogers: jeho terapeutocký přístup znám jako terapie zaměřená na klienta.

Lidé mají přirozenou tendenci k růstu a zralosti.

Vývoj dítěte probíhá bez větších problémů pokud jim rodiče poskytují nepodmíněné přijetí-

(mít pocit, že jsem milován, i když není zrovna moje chování „ideální“. Ve skutečnosti je častější tzv. podmíněné přijetí – rodiče oceňují děti pouze tehdy, když se chovají „správně“ – tedy podle jejich představ.

Děti z obavy ze ztráty lásky popírají své vlastní pocity, přijímají hodnoty druhých lidí. Vytvářejí si sebepojetí, které neodpovídá jejich autentickým prožitkům, což může být zdrojem psychických potíží v dospělosti.

Úkolem terapeuta je vytvořit podmínky, které umožní klientovi vytvořit si příznivější sebepojetí, a to empatií, akceptováním (vřelost) a autenticitou.

Rollo May: věří, že každý člověk má určité možnosti, které by měl realizovat, máli být duševně zdráv.

Protestuje proti obvyklému „vyléčení“ = přizpůsobení pacienta dané kultuře – což může být za cenu, že se pacienti sice vyléčí, ale vzdají se vlastní autentické existence.

c) Logoterapie (Viktor Frankl)

Základní lidská potřeba je vůle ke smyslu = hledání smyslu života, které je důležitější než touha po moci a po slasti.

Ztratil-li člověk dosavadní smysl své existence, pochybuje-li o smyslu života – vzniká tzv. existenciální frustrace (ztráta zaměstnání, rozchod s blízkým člověkem atd.)

Existenciální frustrace může vést k neuróze nebo depresi.

Terapeutický přístup, snažící se najít východisko z existenciální frustrace nazývá Franl logoterapií. Tři způsoby jak objevit smysl života:

1. vykonáním činu – prospěšné činnosti – především jde o aktivity, při kterých člověk přesahuje aktivity svého Já a jedná s ohledem na druhé.

2. Prožití hodnoty – opravdový zážitek, který obohacuje – např. zážitek uměleckého díla, krásy přírody, úspěšného výkonu ..

3. Utrpením – proměněním svého utrpení v morální vítězství, čímž dochází k objevení konečného smyslu své existence.

Transperosonální psychologie

Vznik v 1967, kdy se v Kalifornii sešli vědci různých oborů - zájemci o vytvoření „nové psychologie“ (Maslow, Sutiche a Stanislav Grof a další), která by brala ohled na celou šíři lidských zážitků, včetně zvláštních stavů vědomí - název nového oboru transpersonální psychologie.