Psychologie-věda- směry 20.století-pro studenty

V 60 letech se objevuje psychedelické hnutí – zabývající se novými transpersonálními zážitky, které byly popisovány po používání (experimentování) různých psychoaktivních látek – LSD (vůdčí osobností byl Timothy Leary, autor interpersonální dimenze osobnosti, autor dotazníku ICL).

Transpersonální zážitky byly vymezovány jako cesty do nových oblastí vědomí, přičemž zastánci zdůrazňovali, že droga sama tyto zážitky nevyvolává. Působí jako chemický klíč, který otvírá duchovní vědomí a osvobozuje nervový systém od jeho obvyklých modelů a struktur.

Předmět studia

Zážitky rozšířeného či zesíleného vědomí.

S. Grof (český psychiatr) definuje transpersonální zážitky: jedná se o stavy, při kterých pocit identity nebo vlastního Já překračuje hranice těla a ega i hranice trojrozměrného prostoru a lineárního času, které ohraničují naše vnímání světa v obvyklém stavu vědomí.

K navození rozšířeného vědomí vede několik způsobů – např. holotropní dýchání, drogy,

Kognitivní psychologie

(Představitelé: Jean Piaget, K. Pribram, George A. Miller, Neisser a další)

Vznik v 50. a 60. letech 20. století v USA, posléze zdomácněla i v Evropě.

Počátky jsou spojeny se zkoumáním postupů při řešení problémů, a to pomocí počítačové simulace.

Představitelé KP zdůrazňovali, že k pochopení lidského chování, musí být zkoumány vnitřní mentální události - a ne jen vnější projevy, jak razili behavioristé.

Předmětem studia

jsou některá do té doby dlouho opomíjená psychologická témata jako jsou plánování, imaginace či myšlení.

Z kognitivního hlediska jsou předmětem studia mentální, především poznávací procesy – jako je smyslové poznávání, představivost, fantazie, myšlení včetně usuzování, rozhodování a řešení problémů, paměť a učení, pozornost, abstrakce, řeč a apod.

Tyto procesy mají dynamický charakter = ovlivňují chování a jednání.

Pomocí těchto poznávacích procesů si člověk uvědomuje okolní svět i sebe sama -

-člověk je schopen sebereflexe,

-a na základě sociálního učení je člověk schopen vytvářet a ovlivňovat svou hodnotovou orientaci

Kognitivní psychologové chápou lidskou psychiku jako systém zpracování informací.

Termíny jako je percepce, imaginace nebo myšlení chápou jako složitý komplex či systém zpracování informací – tento systém pracuje jako celek.

KP přináší termín mentální reprezentace – schopnost uchovat v paměti obraz nepřítomného objektu nebo jiný soubor informací uložených v lidské mysli, jejich zakódování a možnost znovuvyvolání.

Podstatou učení je v tomto pojetí schopnost organismu manipulovat s myšlenkami a představami reprezentujícími realitu – tj. s mentálními reprezentacemi – snáze než se skutečným světem.

Významným tématem soudobé KP je také výzkum kognitivních map