Psychologie-věda- směry 20.století-pro studenty

Freudův Strukturální model lidské psychiky

Id – cca koresponduje s nevědomím, obsahuje primitivní pudy usilující o své vybití,

Ego – formuje se vývojem jedince, funkcí je odkládání pudových přání na vhodnou dobu, rozhoduje jaké jednání je vhodné a které impulzy Id budou uspokojeny a jak, Ego je prostředník mezi požadavky Id a Superega.

Superego – posuzuje, zda činy člověka jsou dobré nebo špatné – je to zvnitřněné reprezentace hodnot a morálky společnosti, která obsahuje svědomí jedince a obraz ideálně mravné osoby. Vzniká jako reakce na odměny a tresty rodičů a jiných autorit.

2) Individuální psychologie Alfreda Adlera

Individuální psychologie přisuzuje velký význam působení sociálního prostředí.

Nevědomí považuje za nejsilnějšího činitele v duševním životě, ale obsah nevědomí si představuje jinak než Freud.

Lidé si vytváří cíle, které ovlivňují jejich chování a jednání – tato cílová determinace je převážně neuvědomovaná, určována 2 základními motivy:

1. motiv individua – cíl společenský = potřeba začlenit se do společnosti, uplatnit se zde

2. touha po moci – touha překonat pocity méněcennosti a stát se nadřazeným, prosadit se. Může se vyvinout komplex méněcennosti.

3) Analytická psychologie Carla Gustava Junga

Vychází z nevědomí, které dělí na:

Osobní nevědomí – zapomenuté, potlačené, vytěsněné zážitky,

Kolektivní nevědomí – představuje historické zkušenosti celého lidstva, jeho kultury, které jsou předané každému jedinci. Charakteristické obrazy nebo vzorce, v níž se tyto zkušenosti vyjadřují, nazval: archetypy.

Archetypy jsou pravzory pocitů a poznání a pravzory lidské existence vůbec

Behaviorismus

Předchůdci behaviorismu:

1. Ruská reflexní škola (Sečenov, Pavlov). Terminologie reflexní oblouk – existence bezděčných reflexů jako je kašel, kýchání, reflexů úmyslných.

Pavlov – klasické podmiňování, nepodmíněný, podmíněný podnět, nepodmíněný a podmíněný reflex

1. Edward Lee Thorndike – výzkum učení na zvířatech vedl k zavedení termínu (C.L.Hull) instrumentální podniňování (učení) neboli učení pokusem a omylem, zákony efektu a cviku.

1. Raný behaviorismus představitelé: (J.B.Watson)

Předmět studia: chování, které je možné rozložit na reakce, které lze studovat v závislosti na působících podnětech.

Základní myšlenkové paradigma:

- je schéma stimulus–reakce S-R = podnět způsobuje reakci např. v podobě

nějakého chování.

• zamítání introspekce – důvodem je, že získaná data jsou nejasná, nestabilní …,

• lidská osobnost je utvářena prostředím respektive podmiňováním – je to tedy pouze souhrn návyků

(příkladem : Watsonův experiment s malým Albertem – napodmiňovaný strach z bílých předmětů, dále studie Jonesové s Petrem – odstranění fobie z bílých myší, králíků …- bude probráno v přednášce o učení)