Psychologie-věda- směry 20.století-pro studenty

1. Neobehaviorismus představitelé: E.CH.Tolman, C.L.Hall,

   • nástup nové generace behavioristů po r. 1930

   • dochází ke zpochybňování paradigmatu radikálního B. = zpochybnšní S-R

   • zavedení tzv. intervenující proměnné = chování není pouhou bezprostřední reakcí na podnět, ale je ovlivňováno řadou vnitřních proměnný jedince (termín intervenující proměnná zaveden Tolmanem)

   • výchozí předpoklad – behaviorální odezva je funkcí podnětu a organismu tj. R=f(S,O). = S-O-R = tedy znamená, že odezva (chování) je ovlivňováno nejen podnětem, ale i osobností jedince (vlastnosti, zkušenosti, hodnoty, postoje), dále účelem cíle, k němuž chování vede – např. hledání potravy, hledáním partnera, oblibou či negativním postojem k někomu či něčemu atd.

Projevy jedinců – chování, jednání - je ovlivněné proměnnými:

Drive – (puzení) – motivační stav organismu založený na potřebách jedince, kdy se jedince snaží o redukci drivu určitým chováním

Tuto redukci umožňují tzv. incentivy (pobídky) – např. jídlo, pití, teplo …(C.L.Hall)

Operantní podmiňování – druh učení, kdy výskyt určitého chování (operantů) se mění na základě důsledků daného chování.

-pozitivní posílení – chování vede k příjemným, uspokojivým výsledkům

-negativní posílení – chováním se redukuje nebo mizí nepříjemné. (Skinner)

B.F. Skinner – neobehaveorista – ovlivnil významně výchovné a vzdělávací přístupy nejen v USA, ale prakticky na celém světě. Jako hlavní metodu k podpoře učení doporučoval odměny v podobě sociální (především pochvalu).

Proces učení zkoumal podobně jako Thorndike v laboratořích na chování zvířat v tzv. Skinner boxech (krysy, holubi atd.). Na Thorndika navázal, pokud jde o uznání významu důsledku našeho chování pro naše učení.

Vytvořil teorii učení, která popisuje, jak proces učení probíhá, jde tedy o deskriptivní teorii.

Skinner rozlišil respondentní chování, kdy organismus reaguje na odezvy okolí a operantní chování, které je určováno svými důsledky. Nejde o kauzální vztah jako u respondentního chování, ale o vztah finální.

Organismus se naučí nějakému chování tehdy, když má toto chování pozitivní odezvu – tomu říká Skinner posilování.

Naopak nevhodné chování ustane, pokud je následováno trestem (což může být i nevšímavost k nějakému projevu).

Posílení může být pozitivní (dodáno je něco příjemného) nebo

negativní (je odebráno něco příjemného).

Také tresty jsou analogicky dvojího druhu - trest prvního druhu dodává něco nepříjemného a trest druhého druhu odbírá něco příjemného.

Je třeba rozlišovat mezi posílením a posilovačem – posilovač je něco, co může vyvolat posílení (např. pochvala, dobrá známka, pozornost, oční kontakt apod.), ale posílení je účinek posilovače. Přitom je zřejmé, že různé posilovače budou mít různé účinky na různé osobnosti.