Psychologie-věda- směry 20.století-pro studenty

Psychoterapeutické směry využívajíprincipy klasického i operantního podmiňování, a to jak při práci s dětmi, tak dospělými.

Představitelé: Koffka Kurt, Köhler Wolfgang, Wertheimer Max, a Goldstein Kurt, Festinger Leon –

- Neogestaltismus

Název odvozen od německého slova Gestalt = tvar , útvar, konfifurace, vzorec.

Gestaltické hnutí se dělí na dva směry: berlínskou školu – větší proslulost, a lipskou celostní školu)

Základní myšlenkové paradigma:

Celek je něco jiného než suma částí, z nichž je celek složen.

Psychické děje vystupují jako celky, což je nejvýraznější u vnímání, ale platí to i pro jiné mentální procesy např. pro myšlení a učení. (Berlínská škola)

Duševní dění je proces strukturování, tvoření celků. Izomorfie – vrozené struktury – prožívání je vestavěno do předem daných genetických forem.

Příkladem vnímání celku je transpozice – jejímž typickým příkladem je melodie, kterou rozpoznáme i po převedení do jiné tóniny.

Hlavní metodou získávání nových poznatků je: introspekce

Fenomenologie – introspektivní přezkoumávání psychických jevů.

Termíny tvarové psychologie:

Členění percepčního pole na figuru a pozadí (figura je to, na co zaměřujeme svou pozornost, zdá se být zřetelnější a bližší než pozadí). (Edgar Rubin, dánský psycholog)

Organizování percepčního pole popsáno pomocí: percepčních zákonů

Základní tvarové principy - (Werheimer pomocí nichž je organizováno percepční pole):

• vyčleňování jednotlivých celků v percepčním poli se řídí určitými principy = vnímání neboli organizování percepčního pole , podléhá tzv. percepčním zákonům.

Nejobecnějším principem je zákon pregnance = zákon dobrého tvaru = neúplné tvary či obrazce vnímáme jako celky (další zákony organizování percepčního pole uvedeny v kapitole o vnímání).

Tvarová psychologie předpokládá, že lidé přímo vnímají tvary či figury.

Zákon blízkosti (proximity) – jako tvar vnímáme předměty blízko sebe (souhvězdí).

Zákon kontinuity – zákon dobré křivky – mysl předpokládá, že předměty (obrysy) pokračují i tam, kde je nevidíme.

Zákon podobnosti – máme tendenci přiřazovat k sobě podobné objekty a vnímat je jako celky.

Zákon společného osudu - Vnímáme jako figuru podněty, které se současně mění či pohybují v určitém směru.

• Např. díváme-li se na rušnou ulici, auta jedoucí jedním směrem vnímáme jako jeden proud, auta jedoucí druhým směrem jako druhý proud.

Zákon uzavřenosti - Vnímáme jako celek to, co je ohraničeno uzavřenými konturami.

Aplikace Gestalt psychologie na lidské myšlení (Wertheimer rozlišil dva typy myšlení)

1. reproduktivní myšlení „slepé“ ´při němž lidé opakují myšlenkové procesy, které použily v jiných situacích. Jde o osvědčený postup – ovšem ne vždy vhodný pro správné řešení.