A12......................................................................................zrevidováno

1. řízení sporné (iurisdictio contentiosa) – spory o právo, převážná část

2. řízení nesporné (iurisdictio voluntaria) – ve věcech nesporných (při injurecessi, manumissi hůlkou)

Soudní řízení – dvě stadia procesu:

1. in iure (před právem, na právu) - před praetorem

2. iudicium / apud iudicem (před soudcem) – před soukromým soudcem (iudex privatus) – iudex nebyl státním orgánem, pouze soukromou osobou zmocněnou státem k vyřešení případu a vyhlášení rozsudku

   1. jediný soudce (unus iudex) – obvyklé, mohl si přizvat poradce – zkušené profesionální právníky – soudce nemusel mít právnické vzdělání, jedná se o druhé stadium soudního řízení před soudcem

   2. 3 arbitrové – rozhodčí při sporu, který vyžadoval odborné znalosti (oceňování hodnoty sporu n. vytyčování hranic pozemku) – místo jednoho soudce 3 arbitrové – rozhodčí  řízení mělo název arbitrium

   3. soudní sbor (výjimečně větší sbor)- decemvirové = 10-členný orgán, za republiky, volený lidovým shromážděním jako nižší magistratura- centumirové = později, sborový soud o 105 členech (za císařství 180 členů) –

- soudil majetkové záležitosti, za císařství jen dědické spory

1. rekuperátoři(recuperatores) - rozhodovali ve sporech mezi občany a cizinci a mezi cizinci

- státní úředníci, soudili ve 3-5 členných skupinách

1. praetor – někdy provedl vyšetření a vynesl rozsudek sám, při navrácení do původního stavu (restitutio in integrum), rovněž u sporů o držbu

- za císařství se tyto zásahy rozšířily = východisko pro nový procesní typ – extraordinární kognice

• rozvíjela se vedle řádného řízení, pak se z mimořádné formy stala forma řádná

• Dioklecián zrušil rozdělení na ius a iudicium – řízení před jediným soudcem (císařským úředníkem) výlučnou formou řízení

• soud v Římě – původně jediný, pro všechny občany

• později soudy i jinde  otázka příslušnosti – u kterého soudu se má podat a projednávat žaloba:

• zásada: actor sequitur forum rei – žalobce následuje žalovaného na jeho soud (příslušný = soud žalovaného

• důvody určující příslušnost:

• místo původu – forum originis

• místo stálého bydliště – forum domicili

• místo úřední působnosti – domicilium necessarium

• speciální soudy:

• místo, kde měla být splněna smlouva, o kterou se jednalo – forum contractus

• místo, kde ležel sporný pozemek – forum rei sitae

• místo, kde byl spáchán zločin – forum delicti comissi

• místo, na kterém se sporné strany dohodly – forum prorogatum

• soudní jednání:

• veřejné, až za císařství užíváno uzavřených místností

1. dies fasti – dny, kdy je dovoleno se soudit

2. dies nefasti – vylučovaly součinnost magistrátů, neplatilo pro řízení apud iudicem a nesporná řízení

• řízení musí začínat před polednem a končit před západem slunce

• stranou v procesu – každý, kdo měl způsobilost k právům

• zcela vyloučeni: otroci, cizinci

• osoby podřízené otcovské moci – mohly být žalovány, ale samy žalovat nesměly

• za děti, šílence a právnické osoby jednali poručníci, opatrovníci a statutem určení zástupci

• někteří lidé byli praetorem vyloučeni z určitých procesních úkonů (např. infames – bezectní)