A12......................................................................................zrevidováno

Rozsudek (sententia)

• řízení apud iudicem se konalo 3. den po litiskontestaci – zahajovalo se dopoledne, končilo před západem slunce

• pokud se jednalo dále – muselo se ráno následujícího dne všechno zatím projednané ve zkrácené formě zopakovat

• jádro druhého stadia důkazní řízení vedené soudcem

• prověřovala se tvrzení stran podaná in iure

• před vyhlášením rozsudku – soudce vyzval žalovaného k vydání sporné věci

• rozsudek měl vždy podobu peněžité sumy = pekuniární kondemnace

• u soudcovského sboru rozhodovaly hlasy nadpoloviční většiny

• ve druhé fázi nebyla přítomnost obou stran obligatorní

• pokud přišla jen jedna strana, soudce chvíli vyčkal a pak vynesl rozsudek ve prospěch přítomné strany

• nebylo odvolání – žádné opravné prostředky  rozsudek nabýval ihned právní moci

• pokud se tvrzení uvedená ve formuli v sebemenším detailu odlišovala od prokázaných skutečností, musel soudce žalobce odmítnout a ten definitivně ztrácel svůj nárok

1. iudicia bonae fidei (actiones bonae fidei) – řízení (žaloby) v dobré víře

• žaloby, které mají být projednávány s co největšími ohledy na slušnost a poctivost stran

• formule měla neurčitě formulovanou intenci

• soudce měl přihlédnout ke všem vedlejším úmluvám stran, obyčejům…

1. iudicia stricta (actiones stricti iudicii/actiones stricti iuris)

• žaloby, které se musí na soudě projednávat velmi stroze, rychle a přísně

• formule uváděla v intenci žalobcův nárok na pevnou peněžitou sumu nebo určitou věc

• soudce zjišťoval, zda nárok je nebo není oprávněný – neměl přihlížet k žádným vedlejším okolnostem – pokud nebyly zajištěny formálně – žalovatelně

• hlavně z formálních kontraktů – zápůjčky (mutuum), bezdůvodné obohacení (condictiones sine causa)

• hrozba odchylky od pevně dluhované sumy uvedené v intenci:

• žádal–li žalobce méně  dlužník odsouzen k menší částce, nárok na zbytek mohl být zažalován dodatečně (omezeno - musí počkat, až na místo úředníka, který řídil spor in iure nastoupí nový úředník)

• žádal-li žalobce více  dopouštěl se pluspetice = znamenala ztrátu nároku

  1. pluris petitio tempore (pluspetice časem) – žaloval-li žalobce nedospělou pohledávku a chtěl časově více než nač měl nárok

  2. pluris petitio loco (pluspetice místem) – žaloval-li žalobce na jiném místě, než měl nárok

  3. pluris petitio causa – když žalobce neodůvodněně měnil práva či povinnosti

  4. pluris petitio re (pluspetice věcí) – nejčastější, např. žalovaný dluhoval deset tisíc, žalobce žaloval jedenáct

rozsudek:

• měl obyčejně deklaratorní povahu - pro strany nevytváří práva nová, ale jen vyhlašuje, jaká práva mezi stranami již existují

• pro strany závazný - považuje se za pravdu (pro veritate accipitur) i když je objektivně nesprávný  nové projednávání rozřešeného případu se nepřipouští:

• 1. ze samého práva (ipso iure)

  2. ope exeptionis – v důsledku námitky věci rozsouzené – exceptio rei iudicatae

• = novace nutná  litiskontestace měnila žalobcův nárok na právo na odsouzení žalovaného (condemnari oportere)– rozsudkem se mění na právo na splnění rozsudku – iudicatum facere oportere  východisko pro exekuci