A3.......................................................................................zrevidováno

reskriptový proces

• vyvíjel se od vlády Hadriána (čili od 2.stol.) z praxe reskriptů

• strana, která chtěla vést proces se obracela na císaře  žádala autoritativní řešení právního základu sporu

• císař rozhodoval podle údajů v žádosti  rozhodnutí jen hypotetické

• vycházelo se z předpokladu, že uvedená fakta v žádosti jsou pravdivá

• ukázalo-li se při soudním řízení, že uvedená fakta pravdivá jsou, byl soudce reskriptem vázán

1. orationes

• návrhy na vydání usnesení senátu přednesené buď císařem osobně, nebo jeho úředníkem

Iurisprudentia

• klasická jurisprudence římská

• právní věda se nyní stává přímým pramenem práva

• kazuistická metoda zpracovávání problémů

• podrobný rozbor konkrétních případů, dospělo se k obecným závěrům, které se ihned ověřily praxí

• stejný styl psaní a latiny, prostá nevyumělkovaná řeč

• názvy děl tradiční a nevynalézavé: digesta, responsa, sentence, komentáře

• klasické římské právo převážně dílem římských právníků, ti však nemohli vytvářet nové právní normy

• římští právníci platné právo jen vykládali a vědecky zpracovávali – ius civile, ius honorarium, ius gentium, císařské

• důkladné zpracování právní materie, promýšleno do důsledků, zvažovány všechny eventuality, souvislosti institucí

• tvůrčím způsobem rozvíjeny některé principy, zdokonalování procesní ochrany

• od dob Octaviana obklopovali právníci císaře

• císařem udíleny různé výsady a tituly  titul respondere ex auctoritate principis

• právo udílet dobrá zdání (právní rady) jménem císaře

• vyznamenání velmi zvyšovalo vážnost právníka a jeho právního názoru

• při soudním jednání měl názor vyznamenaného, autorizovaného, právníka velkou váhu

•  praxe, že shodné stanovisko dvou autorizovaných právníků je závazné a má sílu zákona

• reskriptem císaře Hadriána stanoveno, že z protichůdných názorů těchto právníků si soudce může vybrat

• právníci působí ve státním správním aparátu a na císařském dvoře jako poradci - konsiliáři

• od Traiana – stálými členy císařské rady, připravují jednání císařského soudu, koncipují texty konstitucí

• působení mimo císařské služby

• hlavní náplň činnosti: agere, cavere, respondere (stejná jako za republiky)

• východiskem zůstává praxe

raně klasické období

Marcus Antistius Labeo

• nepřítel Octavianova monarchistického režimu

• komentáře k ediktům praetora městského a cizineckého

• původce četných výstižných definicí, vysvětloval často etymologii právnických termínů

Gaius Ateius Capito

• literárně málo činný, Labeonův protivník, ve službách Octaviana Augusta

 rivalita Capitona a Labeona spojována se vznikem dvou právnických škol, ty byly však zřejmě mladšího data

• spory jen v drobných dílčích problémech, pravděpodobně rozdíly jen v určité vyučovací tradici