A3.......................................................................................zrevidováno

Císařské konstituce

• výlučný pramen práva, označováno jako leges, leges generales

• výlučné jsou pouze protože není vytvářen jiný pramen práva - platí i právo dřívější obsažené v jiných pramenech

• velký počet, nízká úroveň

• šroubovaná řeč, mnohomluvný styl, nesrozumitelné metafory, obrazná rčení, rádoby básnické opisy

• časté rozpory mezi zákony (někdy i v samotném zákonu)  v praxi nepochopení a odpor

• často doprovázeny anonymními dodatky a poznámkami – interpretacemi

• interpretatio – stručně a jasně vykládaly zákon

• obsah zákonů - od Konstantina hlavně právo správní, hospodářského a sociálního zřízení, trestní

• sanctio pragmatica = obecně závazná císařská nařízení, která od 429 n.l. sloužila k vyhlašování zákonů jedné části říše v části druhé

Iurisprudence

• klasická jurisprudence je od pol. 3.st. do pol. 5.st. v rozkladu a dokonale anonymní

• od vlády Konstantina – odvrácení od klasického práva  vulgarizace práva

• první fáze poklasické doby – charakteristické udržování tradice klasických právníků

• působení několika právnických škol

• studovány a vykládány knihy Paula a Ulpiána

• některá díla i znovu vydávána – ale často pozměněna – dogmatismus, simplifikace problémů

• v 6.st. se stala podkladem pro práci na justiniánské kodifikaci

florilegia

• kolekce často vydávány pod jménem autora  považovány za pravé a původní

• předělávání a zkracování klasických učebních pomůcek, sbírání důležitých a známých pasáží z knih klasiků

• tyto kompilace dlouho považovány za pravá originální díla konkrétních autorů

• Regulae Ulpiani (Ulpiánovy řehole) n.Tituli ex corpore Ulpiani

• Paulovy Sentence – z úryvků z různých klasických autorů

• Res Cottidianae (Každodenní problémy) – připisované Gaiovy, přepracovaný text jeho Učebnice

soukromé sbírky

• v seriózní, u každé citace uvádějí jméno autora i název spisu

• dvě soukromé sbírky (kodexy) císařských konstitucí, vznikly za Diokleciána (přelom 3.a 4.stol.n.l.)

1. Codex Gregorianus - konstituce od Hadriána do Diokleciána, pořídil Gregorius

2. Codex Hermogenianus - jenom konstituce Diokleciánovy, pořídil Hermogenianus

   • základ pro kodifikaci císaře Theodosia, čerpány i justiniánskými kodifikátory a germánskými králi

Fragmenta Vaticana

• soukromá sbírka císařských konstitucí a úryvků, citátů a výpisků z děl Papiniana, Paula, Ulpiána

• zbytky sbírky se dochovaly v rukopise Vatikánské knihovny

• určený pro školy, původně pravděpodobně velmi obsáhlý (objemem srovnatelný Digestům)

Porovnání zákonů židovských a římských

• vznik na konci 4.stol.n.l., srovnává biblické předpisy s právem římským

• dokazuje, jak jsou si oba systémy blízké  buď propaguje křesťanství nebo ospravedlňuje právo pohanů

• západní část říše – panství vulgárního práva přetrvává až do zániku státu , ústí do právního vývoje germánských států

• východní část říše – v 5.stol.n.l. zde nastává obrat

  • renesance zájmu o texty klasického římského práva předznamenává vývoj v letech 530-534 za vlády Justiniána

  • zásluhou právnických škol v Berytu (Bejrút) a v Konstantinopoli

  • na školách probíhá výuka, základem jsou texty klasiků a císařských zákonů – vše je analyzováno a komentováno

  • Scholia Sinaitica (zbytky řeckého komentáře k Ulpiánovu dílu, nalezené v klášteře na hoře Sinai)

  • Syrsko-římská právní kniha (komentář k císařským konstitucím, nevalná úroveň, vznikla na nějaké škole)