A3.......................................................................................zrevidováno

1. škola Sabiniánů - Massurius Sabinus (Tři knihy civilního práva, dokonalý obraz základů ius civile)

2. škola Prokuliánů – Proculus (není známý)

vrcholně klasické období (přelom 1. a 2. st.)

• právníci úzce spojeni s císařem, zastávají obvykle vysoké funkce ve státní správě

Priscus

• vznešený senátor, konsul a vysoký státní úředník, učitel Salvia Iuliana

Salvius Iulianus

• jedna z největších postav klasické římské jurisprudence

• právní poradce císařů Hadriána, Antonia Pia, Marka Aurelia, Lucia Vera

• z Hadrianova pověření – provedl redakci ediktu (Edictum perpetuum Hadriani)

• sepsal Digesta (90 knih) – zpracoval celý obor praetorského a civilního práva

• původce učení o naturálních obligacích a o závazcích osob nezpůsobilých k právnímu jednání

Iuventius Celsus

• současník Iuliana, ostrý kritik, konsul

• Digesta o 39 knihách

• autor některých z nejznámějších římských definicí a regulí

• ius est ars aequi et boni – právo je umění spravedlivého a dobrého

• impossibilium nulla obligatio – nemožné nezavazuje

Gaius

• jako člověk neznámý, ve 2.st., jeho styl přehledný a snadno přístupný

• věnoval se pedagogické a literární práci, jeho přínos doceněn až později

• velká popularita – v tzv.citačním zákoně řazen k 5 nejlepším římským právníkům

• dílo Učebnice práva (Institutiones) - dochováno v původní podobě

• dílo Záležitosti každodenní (Res cottidianae) – pedagogická příručka

• okomentoval provinční edikt, Zákon 12 desek, praetorský edikt

Pomponius

• podobně jako Gaius se věnoval pedagogické a literární činnosti

• zanechal velké dílo

období pozdního klasicismu

• nový mohutný nástup tvůrčí činnosti právníků – pak stagnace a úpadek

• 3 největší postavy: Papinianus, Paulus, Ulpianus (trojice severovských právníků)

• všichni byli exponovanými úředníky, v době politické krize při nástupu dynastie Severovců

• doplatili na své postavení, Papinianus popraven, Ulpianus zavražděn vzbouřenými praetoriány

Papinianus

• nejstarší

• originalita, pro Justiniána vir acuttissimi ingenii – člověk mimořádně nadaný

• spisy psány zhuštěným, vyumělkovaným stylem  pochopení textu obtížné – nevhodné pro praxi

Paulus, Ulpianus

• oblíbení autoři, psali lehce a srozumitelně, velká část z jejich tvorby převzata do Digest

Modestinus

• Ulpiánův žák, praefectus vigilius

• psal pedagogická díla pro praxi

Hermogenianus

• již v období dominátu, pravděpodobně byl praefectem praetoriánů na Diokleciánově dvoře

• spisek Epitome iuris – stručný výklad o hlavních institucích práva

• Codex Hermogenianus – dnes ztracená sbírka císařských konstitucí císaře Diokleciána

koncem poloviny 3.st. – úpadek

• období anonymních autorů – netvoří nic nového, staré vulgarizují a zjednodušují

Dominát

• období úpadku římského práva i jurisprudence  období poklasické, období nástupu vulgarizace práva

• v první fázi vývoje poklasického práva ještě snahy pracovat se spisy a udržovat tradici klasických právníků

• od vlády Konstantina obrat, opouštějí se konstrukce a logické postupy klasiků

• vulgární právo má i přednosti, je pružné a přizpůsobivé potřebám denního života

• vulgární právo rozvíjí písemnou formu právního jednání, uznávána v širokém měřítku závaznost smluv