A5......................................................................................zrevidováno

• 1) výrazné odlišení práv věcných jako práv absolutních od obligačních práv, jejichž povaha je relativní

• 2) tzv. obecná část - vykládány ty nejobecnější právní pojmy v teoretickém smyslu (právo objektivní x subjektivní, obecná teorie právního jednání, ochrana práva, uplatnění, promlčení)

• 3) postavení rodinného a dědického práva

  • právo rodinné – zařazeno mezi právo obligační a dědické; oddělení od práva osob, které se rozplynulo v obecné části

  • právo dědické – jeho samostatné postavení novinkou

• Georg Friedrich Puchta – Savignyho žák, zakladatel pojmové jurisprudence německé pandektistiky

• germanistická větev: Otto v. Gierke, Eichhorn

• historická škola neměla v 2. pol. 19. st. ke kodifikaci tak silný odpor

• nakonec praktická potřeba kodifikace překonala doktrinální výhrady

• Saský občanský zákoník 1863 – silně ovlivněn pandektistikou

Rudolf von Jhering – zdůrazňoval sociologický pohled, odmítl pozitivismus

• sjednocením Německa ztrácí pandektistika funkci unifikujícího činitele

• poslední třetina 19.století plně ve znamení kodifikačních prací (postupně tři návrhy)

BGB (1896, v platnosti od 1.1. 1900)

• vliv liberalismu, „dítětem německé pandektistiky“

• zákoníkem vzdělaných a kvalifikovaných juristů, pro veřejnost nesrozumitelné

• v duchu pandektní právní vědy vymezoval soukromé právo pojmově dokonale, ale zároveň jako abstraktní systém oproštěný od zřetelů na společenskou realitu

• systematicky upraven dle pětičlenného pandektního schématu - odchylka: po obecné části následovalo právo obligační, pak až právo věcné

• → BGB uzavřel vývoj, který na evropském kontinentě vytvořil moderní soukromé právo, ostatní zákodárci čerpali z těchto kodifikací

Švýcarsko:

• Švýcarský občanský zákoník (ZGB) 1907 (účinnost 1912)

  • výjimka - některá vlastní nová ustanovení

  • obsahoval ustanovení, které v případě mezery v zákoně, opravňovalo soudce postupovat tak, jako by byl sám zákonodárcem

Hlavní rysy vývoje obchodního a směnečného práva

vznik obchodního práva

• vznik podle potřeb obchodních styků, ne právní vědou

• původně profesní právo středověkých kupců, součást městského práva

• vznik v renesanční Itálii (Janov, Florencie), vliv na vývoj také v severoněmeckých hansovních městech (vznik námořního pojištění – podobné jako foenus nauticum, námořní zápůjčka v řp)

teologická vědecká teorie:

• morální otázky, požadavek volného obchodního styku na volném trhu, zákaz monopolu

Francie – 1. legislativní úpravy:

• komerční ordonance 1673 – vlivem colbertovského merkantilismu, kodifikace profesně stavovského obchodního práva

• Code du commerce (Obchodní zákoník) 1807 – kodifikace skutečného soukromého obchodního práva

Obchodní zákoník německého Bundu 1861 (platnost 1863) – platil i v Rakousku a Československu do socializačních změn