A5......................................................................................zrevidováno

Usus modernus pandectarum - recepce ŘP v Německu

• právní vývoj v Německu (15. až 17.stol.) jiný než ve Francii – v 15.stol. dochází k jednorázovému převzetí římskoprávní kultury vytvořené ve středověké Itálii (hl. komentátorské školy)

soudní řád pro říšský komorní soud:

• roku 1495 vydán, měl soudit podle obecného práva říše = řp, a teprve poté přihlížet k právu jednotlivých teritorií (snaha zabránit decentralizaci země)

• vznik mnoha univerzit, rozvoj právnického školství x mnoho negraduovaných právníků

• řp získávalo přednost před právem domácím a vítězilo i nad jeho roztříštěností

• materiální základ žaloby – nutnost dovolávat se snadno zjistitelné normy = tzv. fundované tvrzení - řp u soudů s celoříšskou působností

• právní věda recipovaného řp orientována především prakticky

splývání domácího práva s řp:

• 16. st. období kodifikací oblastních obyčejových práv – tzv. zemská zřízení (Landesordnungen) – příležitost k dalšímu promíchání řp a domácího práva

• některé oblasti ovšem vůči vlivům řp odolné – např. Sasko a jeho Saské zrcadlo

usus modernus pandectarum:

• právníci museli věnovat pozornost nejen řp, ale i právu místnímu → nestačilo tedy jen užití pandekt, ale toto užití muselo být užití přítomné, moderní = moderní užití pandekt

• dobový slovní obrat – označuje epochu právní vědy v 16. a 17. st. s přesahem do 18. st

• lotharovská legenda – o tom, že platnost řp zavedl římskoněmecký císař Lothar ve 12. st., vyvrácena v 17. st

• řp už ne autoritativní celek, vyzkoušeno v praxi, převzato to, co se osvědčilo

právní věda:

• nejednotná, obecně platí, že vznikala souběžně s recepcí, je prakticky zaměřená

• právní kameralistika- název pro právní vědu, název odvozen od říšského komorního soudu, kde většina jejích představitelů působila

• právníci systematici – ovlivněni právním humanismem

• saská právní věda – 1572 vydán nový zákoník Konstituce prostoupený řp – saská právní věda na čas velmi vlivná

• nejvýznamnější představitelé („jádro ususmodernismu“): Georg Adam Struve, Samuel Stryk, Johannes Schilter

Nizozemí:

• vyvíjela se zde elegantní jurisprudence vycházející z právního humanismu, přibližovala se ale německému usus modernu svým zaměřením na praxi

• rozšířeno i do nizozemských kolonií – př. tzv. Roman-Dutch Law základ právního řádu JAR

• představitelé: Arnoldus Winnius, Antonius Schulting

Teoretická a dogmatická stanoviska obecnoprávní vědy usus modernu

• průnik do Nizozemí, střední Evropy – pobělohorská právní věda u nás založena na usus modernu

• obecnoprávní, používá latinu, obsahově navazuje na komentátorský bartolismus, metodicky na scholastiku

dělení ius privatum x ius publicum:

• nově snaha vymezit právo veřejné, chápáno jako podmíněné časově a historicky, soukromé chápáno jako nadčasové