A5......................................................................................zrevidováno

Škola glosátorů

• v Bologni na přelomu 11/12 stol. vznik nové právní vědy inspirované římskoprávními prameny

bolognska škola:

• ovlivněna právnickou školou v Pavii (9.,10. stol.) – zabývala se langobardským zákonodárstvím, později franckým a otonským

• pozornost znovu obrácena k řp jako celku → tedy i k Digestům (nejen ke Codexu a Institucím)

• tzv. Littera Vulgata - rukopis, který se stal základem studia řp na univerzitě v Bologni

• v Bologni tedy vzniká škola glosátorů jako první římskoprávní škola blízce propojená s bolognskou univerzitou, která je méně spojena s církevními kruhy než jiné

• glosátoři byli vlivnou intelektuální elitou – měli úctu nejmocnějších politiků

• prosazovali potřebu jednotného právního řádu řp, zároveń ale objevili obasahové hodnoty řp – tedy řp soukromé

• politické příčiny znovuobjevení řp a jeho obsahové hodnoty nestojí tedy proti sobě

• označení od formálně metodického přístupu ke studované látce → glosátoři se zabývali řp texty a výsledky svých úvah vpisovali přímo do studovaného materiálu

• tyto poznámky texty vysvětlovaly, tedy glosovaly

glosy:

• stručné tvůrčí, promyšlené vyjádření i se zkratkou, podpisem autora

• glosy interlineární (mezi řádky) a marginální (na okraj)

• obsah studovaného řp textu byl pro glosátory nezrušitelnou pravdou → jejich cílem jen tuto pravdu zprostředkovat dalším čtenářům – glosy spojovaly obsah řp pramenů s potřebami praktického právního života

• otevřeli tak cestu novodobému vědeckému právnickému myšlení

další výrazové prostředky glosátorů:

• brocardy – stručně formulovaná pravidla

• summy – probíraly soustavně určitou látku

tzv. aparát:

• ve 13.stol. potřeba glosy uspořádat (vznikaly rozpory a nejasnosti) → výsledkem ucelená stabilizovaná soustava glos

• byl připojován k rukopisným textům

představitelé:

• zakladatelem školy: Irnerius (1125)

• následující generace → tzv. lilie práva: Bulgarus, Martinus, Jakobus a Hugo

• generace z přelomu 12/13 stol.: v čele Azo

• poslední generace - Accursius – vytvořil řádnou glosu (glossa ordinária) = redakční shrnutí všech glos do jednotného aparátu; stala se samostatným pramenem práva, např. v 17. stol. platilo za právo jen to, co je zahrnuto glosou

tzv. zaalpští doktoři

• představitelé mimo Itálii

• Vacarius – učil na Oxfordu (kniha Liber pauperum – kniha chudých, stručná)

• v Anglii se ale brzy vytvořila skupina profesionálních znalců domácího práva, kterým se podařilo římskoprávní vlivy potlačit

dělení justiniánského práva:

• glosátoři měli odlišný způsob dělení justiniánského práva:

• Digesta rozdělena do 3 částí:

1) Digestum vetus (staré)

2) Infortiatum

3) Digestum novum (nové)

• Codex – jen prvých 9 knih z Codex Iustinianus repetitae praelectiones

• Volumen parvum (malý svazek) – poslední 3 knihy justiniánského Codexu + glosované Novelly + Instituce