C 15 - Československo v poválečné Evropě (1945 - 1948)

C 15) Československo v poválečné Evropě

(politické změny, národnostní otázka, podstata lidově demokratického režimu, Národní fronta, Únor 1948 a jeho důsledky)

Do konce 2SV

Již v průběhu 2SV vyvstala otázka poválečného uspořádaní Československa, jak její zahraniční, tak i vnitřní politiky. Vliv na konečné řešení měly dvě zahraniční centra: exil v Londýně (Beneš, Masaryk, Drtina) a v Moskvě (Gottwald, Fierlinger). Obě tyto skupiny neměly vždy stejné stanovisko, v některých případech se diametrálně lišily (což samozřejmě vycházelo z ideologického založení obou skupin).

Zahraniční politika se orientovala podpisem smlouvy v Moskvě 12.12.1943 na SSSR (smlouva o přátelství a vzájemné pomoci a poválečné spolupráce mezi ČSR a SSSR). Vliv na změnu mělo zklamání se spolupráce s předmnichovskými spojenci. Beneš podpisem této smlouvy chtěl zabránit německé rozpínavosti, ale také jako určitou záruku vměšování se SSSR do vnitřní politiky ČSR po válce. Naivně doufal, že Stalin bude respektovat zájmy malých národu, a že státní politika po 2SV se bude orientovat na Západ a demokratizaci. Smlouva měla také být prvním krokem k vytvoření koncepce mostu mezi Východem a Západem.

1.9.1944 vyhlášená Deklarace slovenského národa – vyhlášení obnovení společného státu Čechů a Slováků; SNR převzala polit. moc a řízení armády.

22.-29.3.1945 tzv. moskevská jednání – exil z Londýna a moskevské vedení KSČ jednalo o poválečném uspořádaní ČSR. Byla dojednána obnova ČSR v předmnichovských hranicích. Beneš prosazoval jednotný stát s československým národem, ale KSČ jako stát tří svébytných národů. Do tohoto zasahuje SSSR a Podkarpatskou Rus připojuje k sovětské Ukrajině (z toho vyplývá, že ČSR byla jediným vítězným státem, který ztratil území:). Jednání se zúčastnili zástupci KSČ, socialistů, socdemáci, lidovci (bez účasti ostatních předmnichovských stran, kvůli jejich předválečné politice a bez domácí fronty odboje). Dohodnuto paritní zastoupení protifašistických stran (totální ignorace víc jak poloviny voličů, ale orientace nalevo po 2SV bylo obecným jevem) – 1. vláda Národní fronty Čechů a Slováků (premiér Zdeněk Fierlinger jmenován Benešem v Košicích). KSČ poprvé vládní stranou a dostala nejvýznamnější resorty: vnitra, zemědělství, informace. Měla ale také podporu Svobodovy obrany a Nejedlého školství. A opět byla tato vláda bez účasti domácího odboje.

Nechce se mi, ale napíši zde i něco málo tzv. košickém vládním programu. Sice předpokládám, že všichni vědí o čem je řeč, takže to zkrátím. Jednalo se prakticky o pravidla jakým způsobem bude staro-nové ČSR budováno a jaká bude vládní politika. Byla zdůvodněna orientace na SSSR. NF se stala základem politického systému (viz níže), vznikly národní výbory jako základ státní a veřejné správy (viz lidově demokratický systém). Byla vyhlášena rovnoprávnost Čechů a Slováků, potrestání zrádců a kolaborantů, konfiskace jejich majetku. Byl nastíněn program pozemkové reformy a zestátnění klíčových hosp. odvětvích a na závěr sjednocení zahraničního a domácího odboje, čímž si komunisti zajistili výhodnou pozici pro únor 1948.