C 15 - Československo v poválečné Evropě (1945 - 1948)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Národnostní otázka
Němcům a Maďarům byla konfiskována půda, jejich majetek zabaven a dán pod národní správu, zbaveni občanství a tím i jakékoliv právní ochrany = vlna poválečného nacionalismu plodící množství krutosti a aktů odvety (reakce přišla na Postupimské konferenci – viz níže)
odsun Němců základní požadavek domácího odboje
zprvu „divoký odsun“ – nekontrolovatelný, teprve později od 1.121945 do 1.7.1946 organizovaný odsun (ale fakticky se to protáhlo o další rok)
bylo jim dovoleno si sebou vzít 3000 říšských marek a 75kg zavazadel (to jen tak na okraj)
na Postupimské konferenci(17.7-2.8.1945) se probírala otázka Němců v okolních státech a bylo ujednáno jejich vysídlení z PL (částečně odešli sami-hranice na Odře a Nyse přesunuty o 200km z Východu) z CZE a H
místo nich se do pohraničí přistěhovali čeští zemědělci a drobní rolníci (dochází ke změně ve skladbě obyvatelstva, mizí dosavadní čeledíni a služky), vše probíhalo živelně, nedbalo se na zachování vazeb mezi osídlenci (umocňoval se pocit cizoty)= společenská nestabilita v pohraničí, nelad, neurovnané poměry – a ve výsledku bylo, že se někteří vrátili do svých původních domovů a na státní úrovní byl zaznamenám hospodářský pokles
stejně jako Němce byla snaha vystěhovat Maďary ze SVK pohraničí – ale Stalin se proti tomu ostře postavil
došlo pouze k výměně = SVK 73tis. za 89 tis. H, proběhla i reslovakizace, ke které se přihlásilo 370 tis. Maďarů, ale zůstalo to jenom na papíře
od 16.7.1946 probíhal i nábor na osídlení pohraničí (kromě Čechů; viz výše) uvnitř maďarské menšiny (ti byli přijímaní z nechutí)=lepé hovořit o donucování (jehož výsledkem měla asimilace a odnárodnění), kromě nich či lépe místo nich se přesunuli i SVK bezzemci; Maďaři často utíkali, takže celá akce ztroskotala a v únoru 1958 se vrátili do původních domovů a SVK(kteří osídlili jejich domovy, po jejich odchodu) jim museli uvolnit místo!
Poláci na Těšínsku (Zaolzie) (pak byla ještě PL menšina v severní části SVK - Jaworzyna, Spisz a Orawa) byli postaveni do situace, kdy beckovskými okupanty byli v 1938 navráceni do mateřského lůna vlasti, ale již za necelý rok přišli nacisti a vznikl problém volkslist po 2SV. České strany na přijetí německého občanství nahlíželi asi takhle, že ten kdo byl Němce či se k nim přidal, byl automaticky brán za zrádce a kolaboranta. Ale krajské vedení KSČ chápalo, že šlo o ďábelský plán nacistů, který byl vynucen terorem a ti, jenž přijali 3. a 4. kategorii volkslisty a prokázali loyalitu měli dostat všechna práva jako občané ČSR a byli rehabilitováni. Ale v dusné atmosféře česko-polských vztahů v tomto regionu a pro vlastní očištění sama sebe i své rodiny se velké množství PL přihlásilo k české národnosti, čímž se početnost PL menšiny se snížila o 22%. (Tyto události třeba chápat v kontextu celého meziválečného období, bez tohoto předpokladu nelze porozumět složitým česko-polským vztahům.)