B5......................................................................................zrevidováno

Další prostředky k ochraně vlastnického práva

Actio finium regundorum – mezní žaloba

• žaloba, jejíž cílem stanovit hranice – meze – pozemků

• rozhodovali rozhodčí – arbitři, kteří měli odbornou způsobilost – původně byli 3, pak stačil 1

• předmětem žaloby:

  1. v klasickém právu:

• confinium = mezní pruh mezi pozemky

• 5 stop široký, nemohl být předmětem civilního vydržení

• předmět sporu označován jako kontraverze o mez (controversia de fine)

• pokud šlo ve sporu o větší část půdy – bylo nutné užít reivindikace

• = spor o místní rozsah povrchu půdy (controversia de loco)

• bylo možné přihlédnout k vydržení sporné půdy

  1. za Justiniána:

• rozdíly v užívání této žaloby vymizely

• kterákoli část sporné půdy mezní žaloba obecným prostředkem k určení hranic pozemků

• přihlíželo se k vydržení, ale jen k mimořádnému

• účastníci sporu- vlastníci sousedních pozemků

• každý z nich posuzován jako žalobce i žalovaný  povaha žaloby – iudicia duplex

• soudce oprávněn k adiudikaci – oprávněn přisoudit některé ze stran část půdy, která jí dosud nenáležela

• současně se vyřídily vzájemné obligační nároky – náhrada užitků, které z pozemku měl odpůrce n. náhrada škody, kterou způsobil

• smíšená povaha žaloby – v jádře byla žalobou osobní, ale částečně nahrazovala i vindikaci tím, jak směřovala ke stanovení hranic pozemků a vymezení vlastnického práva k nim

Actio aquae pluviae arcendae

• osobní žaloba, řešící spory, které vznikly změnou přirozeného odtoku dešťové vody

• zpravidla u sousedních pozemků, z nichž jeden z nich byl výše položený

• předpokladem k podání: když změnou odtoku byl ohrožen u polních pozemků sousední areál obdělávané půdy

• ke změně mohlo dojít lidskou činností – vykopáním koryta, strouhy, postavením hráze

• ke změně mohlo dojít i samovolně – zanesení vodní hráze, protržení koryta

• ve vsech situacích vlastník pozemku, kde došlo ke změně, nezásahl, neopravil, věc neodstranil

  1. aktivně legitimován - vlastník ohroženého pozemku

  2. pasivně legitimován - vlastník pozemku, na němž došlo ke změně

• stačilo jen ohrožení – nebylo třeba aby nastala skutečná škoda

• cílem odstranit stav, který ohrožoval sousední pozemek

• pokud byl žalovaný odsouzen, musel na své náklady změnu odstranit, nebo strpět aby byla odstraněna na jeho náklady žalobcem

Cautio damni infecti – záruka proti hrozící škodě

• stipulační slib nahradit hrozící škodu

• rozhodující nebyla nastalá škoda, ale nebezpečí škody, které hrozilo

• požadovat záruku byl oprávněn: vlastník pozemku nebo jinak věcně oprávněný

• cítil-li se ohrožen vadnou povahou stavby na sousedním pozemku nebo činností jiných osob, ke které na sousedním pozemku docházelo

• poskytnout záruku musel: vlastník, držitel, ususfruktuář, superficiář, emfyteuta, zástavní věřitel

• záruka stanovena zpravidla na určitou dobu

• pokud se ohrožený domáhal záruky – mohl ji magistrát nařídit svým rozkazem – když ten, kdo byl povinen záruku vydat, odmítl mohl se ohrožený na základě magistrátského příkazu ujmout detence pozemku a provést potřebná zajištění pokud to ani pak nebylo vyřešeno mohl magistrát uvést ohroženého do držby získával postavení bonitárního vlastníka – chráněn publiciánskou žalobou