Zaklady ekologie

charakteristické – podzoly se surovým humusem na povrchu a eluviální vrstvou (převaha 
srážek nad výparem – promytí) 

- 

rozklad biomasy pomalý (nízké pH, chladno, příliš mokro…) – většina živin v biomase – v 
nedostatku – hojná ektotrofní mykorhiza 

- 

typický permafrost – 1-1,5 m hluboko (viz kořeny smrků) 

Adaptace 

- 

jehlice – odolnější k mrazu a vysušení (silná kutikula, vosky, zanořené průduchy, zmenšování 
chloroplastů na zimu) 

- 

postupné zvyšování odolnosti k mrazu v průběhu zimy – přesto v nejextrémnějších zimách – 
opadavé modříny 

- 

v suchých oblastech – časté požáry – vrací jednorázově velké množství živin do oběhu 
(typické – borovice – serotinní šišky), adaptace některých bezobratlých (krasci r. Melanophila) 

- 

Pozn.: Yellowstone NP – důležitost požárů pro udržení diverzity lesa! 

- 

Podobný vliv jako požáry – větrné polomy, gradace herbivorního hmyzu – startují cyklus 
obnovy lesa 

Diverzita 

- 

dost nízká – často monofágové (ne kvůli specializaci, ale protože zde roste málo druhů rostlin 
– mnohdy gradace – lýkožrouti, bekyně mniška…) 

- 

Mast years – semenné roky (viz adaptace k přečíslení „predátorů“) 

- 

Dlouhé zimní období – sezónní změna barvy srsti/peří 

- 

Bergmannovo pravidlo (losi, velké šelmy – uživí je nespecializovanost) 

- 

Ptáci – relativně dost druhů, jen málo přezimuje (dravci, křivky), četní i hlodavci (viz 
poletušky) 

- 

dosud relativně málo dotčený biom  

39 

 
 
 
Tundra 

- 

vůči tajze vymezena cca. 10°C červencovou izotermou, velmi krátká vegetační sezóna (méně 
než 30 dní vyšší prům. teplota než 10°C)  

- 

málo srážek, extra krátké vegetační období (2-3 měsíce), minimální produktivita – nízká 
diverzita jak rostlin, tak živočichů, časté cyklování populačních hustot (lumík)