Zaklady ekologie

Stepi 

- 

Typické velké kolísání teplot během roku i dne, suché léto a chladná zima (= kontinentální 
klima) 

- 

vrchol vegetační sezóny – jaro 

- 

Stepi (Asie, hlavně krátkostébelné) x prérie, pampy (Amerika – dlouhostébelné) 

- 

půdní typ – často černozemě (na spraších) – úživné, hluboké – vysoká mikrobiální aktivita – 
umožňuje rychlou recyklaci živin 

Adaptace 

- 

limitace sezónními suchy – opět dominují trávy, zastoupeny i geofyty, hl. cibuloviny (Tulipa, 
Iris..), stromy minimálně – nivy potoků apod. 

- 

 fauna velmi podobná savaně, diverzita celkem vysoká (kromě pamp JA), herbivorní hmyz, 
půdní bezobratlí, drobní obratlovci, kopytníci (zdecimovaní – viz bizon, divocí koně) 

- 

 mnoho menších obratlovců – soumračná+ noční aktivita, příp. podzemní život (psouni, svišti, 
sysli…) 

- 

 potenciálně vliv spásání herbivory – mnoho bezobratlých – saranče, obratlovci – bizoni, 
vidlorozi, psouni x sajga, svišť) 

- 

extrazonální výskyt stepí – u nás např. skalní a sprašové stepi J Moravy, Č. středohoří, 
krasy…pozůstatek glaciálů 

- 

většina stepí – miocenní původ (sušší ml. třetihory) 

- 

antropogenně nejvýrazněji dotčený biom (světové obilnice) - rozorání, osetí nepůvodními 
druhy rostlin (hl. S a J Amerika) 

Boreální jehličnaté lesy – tajga 

38 

- 

cirkumpolární na S polokouli, na jižní téměř chybí, navazuje na opadavé lesy, resp. stepi (=> 
obrovský rozsah srážek – 2500 – 200 mm/rok, i prům. ročních teplot +8°C - -10°C) 

- 

vyžaduje zhruba 30 – 120 dní s prům. teplotou nad 10°C (orientační) 

- 

převaha jehličnanů (lépe adaptovány na různé „extrémy“ prostředí) 

Půdy 

-