Zaklady ekologie

- 

 vegetace travino-bylinná, zakrslé stromy, severněji už jen lišejníky, mechy, hemikryptofyty a 
keříčky, častá polštářovitá forma 

- 

 rozložení životních cyklů do více let, u hmyzu líhnutí z vajíček až po mrazové periodě 
(muchničky – black flies) 

- 

 gradace malých hlodavců - lumíci 

- 

 sobi, bělokuři, polární zajíc, liška…daleko živěji – v oceánech této zeměpisné šířky  

Ekologie společenstev 

- 

žádný jedinec, ani populace druhu nežije v prostředí osamoceně, ale s jedinci a populacemi 
druhů jiných 

- 

Společenstvo = soubor populací různých druhů, žijících současně na jednom místě 

- 

 může být definováno na jakékoliv úrovni hierarchie, v nejrůznějším velikostním měřítku. 

- 

 při studiu určitého území často studovány jen určité taxocenózy (taxonomické skupiny, 
mající vztah k tomuto konkrétnímu místu, lokalitě, území – zoocenóza,fytocenóza aj.) 

- 

Jako společenstvo můžeme chápat celý biom – třeba listnatý opadavý les mírného pásu 
Palearktu, ale můžeme tak chápat klidně též pouze šípákovou doubravu Českého krasu, nebo 
(v jejím rámci) jen bezobratlé žijící pod kůrou spadlého dubu, nebo mikroflóru a mikrofaunu v 
žaludku srnce, co tam běhá okolo. 

40 

Vlastnosti společenstev 

- 

A) souhrnné, kolektivní, vyplývající z vlastností populací a organismů společenstvo tvořících 
– patří sem charakteristiky jako diversita, biomasa společenstva, produktivita společenstva. 

- 

B) ale protože společenstvo není jen sumou organismů, ale navíc zahrnuje i jejich interakce, 
můžeme hodnotit i vlastnosti, které vykazuje společenstvo jako entita, tzv. vlastnosti 
emergentní (vynoří se, až když studujeme celé společenstvo, z vlastností prvků je 
nevyvodíme). Jako když se peče koláč – těžko uhodneme, jak nám bude chutnat (jak je 
upečený, křupavý, voňavý) z toho, jak vypadá mouka a vejce. Ve společenstvu sem můžeme 
zařadit vlastnosti jako  hranice podobnosti kompetujících druhů, stabilita potravních řetězců 
při disturbanci atp.