Zaklady ekologie

69 

Faktory ovlivňující druhové bohatství 

a)  V prostoru 

o

  1. Produktivita  

  Primární – závislá na dostupnosti světla, vody a živin x sekundární – kopíruje 

primární. 

  Nárůst produktivity může pozitivně korelovat s druhovou bohatostí (viz více 

zdrojů, větší produktivita – pokud to vede k rozrůznění – zdrojů, 
mikroklimatu, struktury porostu atd. – může vést k růstu diverzity/d.b. – často 
pozitivní vztah mezi produktivitou rostlin a druhovým bohatstvím živočichů 
(viz semenožravé druhy v aridních prostředích) 

  Pokud ale pouze vzroste množství „toho stejného“ – často naopak pokles 

diverzity (viz eutrofizace jezer, pohnojení druhově bohatých luk atd.) 

  Navíc různé taxony mají často odlišné odpovědi na růst produktivity prostředí 

(ať už je definována pomocí atmosférické energie, nebo množství srážek, či 
úhrnu živin…) 

  Americká studie – 4 taxony obratlovců – u všech D nejlépe korelovala s PET 

…Proč? Neví se přesně…ektotermové – teplo zvýší příjem a využití 
potravních zdrojů??; endotermové – menší výdaje na udržování stálé 
teploty?? => vždy rychlejší růst jedinců i populací – větší populace méně 
snadno vymřou. 

  Obecně řečeno, vztah produktivity a diverzity bývá často unimodální – viz 

paradox of enrichment (paradox obohacování, p. úživného prostředí) – 
Proč?? 

  1. hypotéza – rychlejší růst populací, rychleji působí konkurence – 

konk. vyloučení x málo úživné prostředí – disturbance „stíhají“ 
změnit poměr sil konkurentů…dost často u rostlin 

  2. hypotéza – živočichové - ve velmi produktivním prostředí je všeho 

dost, případná specializace nepřináší výhodu – nespecializovaný 
konkurent může být stejně úspěšný, jako specializovaný – výhoda 
specializace není, druhy si více konkurují, tzn. víc jich vlivem 
konkurence může vymizet