Zaklady ekologie

- 

Klimatický/zonální klimax – finální společenstvo sukcesní řady diktováno makroklimatem 
dané oblasti (velké biomy – tundra, tajga, temperátní opadavý les,step, savana, tropický deštný 
prales…) 

- 

Extrazonální klimax – dán strmým gradientem podmínek prostředí s rostoucí nadmořskou 
výškou = výšková stupňovitost – v zásadě odpovídá návaznosti společenstev biomů v daleko 
menším měřítku 

- 

Azonální klimax = edafický – vliv půdního substrátu převažuje nad vlivy klimatu – např. 
bory na píscích,“tundrová“ vegetace rašeliniště atd 

- 

Zonálním klimaxem v našich podmínkách je aktuálně temperátní opadavý les. 

- 

Nebylo tomu tak vždycky – viz klimaticky odlišná období po skončení posledního glaciálu 
indukovala postupné šíření odlišných dřevin. 
 

- 

před 12 000 lety – výsledkem klimatu posledního glaciálu – tundrová vegetace s 
roztroušenými borovicemi a břízami  

- 

 s oteplením – šíření dalších stromů: lísky a vrby, pak smrky, jilmy a duby, s dalším oteplením 
lípy a jasany (preboreál a boreál) 

- 

 až před cca. 5 000 lety – jedle, buky– atlantik - maximum společenstva tzv. smíšených 
doubrav, na ně navazovaly ve vyšších nadmořských výškách smrčiny, Od poloviny atlantiku 
se místně začal šířil buk, prudce expandující koncem tohoto období.  

- 

 nejpozději – šíření habru, cca. před 3 000 lety. 

- 

Tyto druhy nepřibyly v Evropě de novo, šířily se z lokálních refugií, kam byly zatlačeny v 
glaciálu.  

Rozmanitost života – biodiverzita 

- 

rozmanitost = typická vlastnost živého světa – vlastní všem jeho organizačním úrovním 

- 

 z hlediska ekologie – rozmanitost druhů, počet druhů ve společenstvu a početnost jedinců v 
rámci jednotlivých druhů (pozn. species richness x s. diversity)