hydrologie výpisky

meandr – zákruty koryta vodního toku větší délky, než je polovina obvodu kružnice opsané nad jeho tětivou a jejichž středový úhel je větší než 180°

výsep – konkávní neboli vydutý břeh meandru

jesep – konvexní neboli vypuklý břeh meandru

šíje meandru – nejužší místa meandru, která vznikají zmenšováním meandrových ostruh díky postupující boční erozi

mrtvé rameno – odškrcený meandr, který se postupně zcela oddělí od vodního toku a za normálních vodních stavů již není protékán vodou

říční terasa – jsou bývalá údolní dna proříznutá vodním tokem, údolní dno se vyvíjelo ve fázi vertikální stability, proříznuto bylo v následující fázi vývoje údolí

náplavový kužel – akumulační tvar kuželovitého tvaru z říčních sedimentů, vytváří se v místech úpatí svahu, kde se prudce mění sklonové poměry vodního toku

badlands – charakteristický reliéf, který vzniká v případě větší hustoty strží v území

ovrag – strže hluboce zaříznuté, stále se vyvíjející a nestabilní

balka – strž vyvinutá z ovragu, jsou stabilnější a dno mají vyplněné sedimenty

údolí – jsou protáhlé sníženiny, které vznikly říční činností a sklánějí se ve směru spádu vodního toku

soutěska – údolí, kde výrazně převažuje hloubková eroze nad boční erozí, svahy jsou rovnoběžné a šířka v horních partiích je přibližně stejná jako v dolních, na dně soutěsky často najdeme obří hrnce, vodopády

profil rovnováhy – stav, kdy spád, hloubka a šířka koryta jsou v rovnováze s průměrným průtokem a množstvím splavenin

fluvizem – půdy nacházející se v nivách vodních toků a vznikají z povodňových sedimentů

říční krajina – samostatný typ krajiny, chorické prostorové dimenze a nikoli pouze biokoridorem v krajině, je vyvinuta od pramenů řek až k jejich ústí, v příčném profilu je říční krajina rozložena na půdorysu aluviálních náplavů, ohraničena první pravou a levou říční terasou

říční niva – akumulační rovina podél vodního toku, která je tvořena fluviálními sedimenty a při povodních bývá zpravidla částečně či celá zaplavována

hydrologický režim vodního toku – zákonitosti změn hydrologických prvků v čase a prostoru, způsobenými fyzickogeografickými činiteli (srážky, teplota vzduchu atd.), popřípadě umělými zásahy

specifický odtok – průtok vody Q vztažený na jednotku plochy povodí Sp, slouží pro posouzení vodnosti a celkových podmínek pro odtok v jednotlivých povodích nebo jejich částech

výška srážek – vyjadřuje výšku vrstvy vody srážek, která by se vytvořila při rovnoměrném rozprostření množství srážek spadlých na plochu daného povodí

výška odtoku – HO, výška vrstvy vody, která by se vytvořila při rovnoměrném rozprostření množství odteklé vody po ploše daného povodí