hydrologie výpisky

satelitní snímkování oblačnosti – kvalitní informace o výskytu, rozložení a vývoji oblačnosti nad zájmovým územím, protože výskyt oblačnosti je přímo svázán se srážkovou činností, využívá se hlavně pro predikci a připravit na dálku klasické pozemní stanice na očekávané srážky

vodočetná stanice – stanice opatřená vodočtem

limnigrafická stanice – automatické zařízení pro měření vodních stavů

vodní stav (H) – je důležitý hydrologický prvek z důvodu výpočtu dalších hydrologických charakteristik a to hlavně průtoku

vodočet – lať opatřena stupnicí jeden dílek má hodnotu 2 cm), dle charakteru břehu svislý nebo šikmý vodočet, odečítáno denně v 7, 12, a 18 hodin v letním období a v 8, 12 a 17 v zimním období

limnigraf – automatický přístroj, který kontinuálně zaznamenává hodnoty vodního stavu do grafu

plaveniny – velmi jemné částice, které se ve vodě vznáší a usazují se při velmi malých rychlostech

dnové splaveniny – hrubší částice, které jsou posouvány po dně (saltací)

batometr – přístroj na měření plavenin

průtok – veličina vyjadřující objem vody, který proteče daným profilem vodního toku za jednotku času

metody měření průtoku – přímé měření (podle vzorce, na malých tocích), přepady (stěny, malé hloubky kde nelze použít vrtuli), indikátory (chemické roztoky, radionuklidy, které se přidají do vody), hydrotechnický výpočet (povodňová situace, Chézyho rovnicí), moderní metody (ultrazvuk, elektromag. Idnukce)

hydrometrická vrtule – přístroj na měření průtoku, rychlost proudění se určuje pomocí počtu otáček vrtule za určitý časový interval, počet otáček je přímo úměrný rychlosti proudění vody

průtočný profil – plošný obsah řezu vedeného kolmo k proudnicím

měrná čára průtoku (konsumpční křivka) – graf závislosti mezi vodním stavem a průtokem v daném profilu řeky

teplota vody – voda je schopna ve velké míře přijímat a vydávat teplo

laminární pohyb – pouze v ideálním prostředí, kdy by vodní částice proudily v jednotlivých vláknech či rovnoběžných vrstvách

turbulentní pohyb – vířivé, vodní částice se pohybují chaoticky v různých úrovních a vrstvách kapaliny ve směru sklonu řečiště

Reynoldsovo číslo – Re, znázorňuje přechod mezi turbulentním a laminárním prouděním

hloubková eroze – vodní tok se zahlubuje, převážně na horních tocích, intenzita závisí na rychlosti proudění a odolnosti vlečeného materiálu

boční eroze – vodní tok se rozšiřuje, míří vodorovně na některou stranu, dochází k rozšiřování údolí a vytváří se úzká povodňová oblast

zpětná eroze – vodní tok se prodlužuje, vzniká zahlubováním partií horních toků a tím řeka prodlužuje svoji délku a často narušuje povodí jiné řeky

evorze = vymílání, typ eroze, ke kterému dochází, pokud v prohlubni ve vodě víří i erodovaný materiál, který následně podklad stále obrušuje