hydrologie výpisky

objem odtoku – Vo, je to objem vody, který odtekl z povodí nebo vodního útvaru za daný časový úsek, objem, který z povodí odteče za uvažované časové období (den, měsíc, rok), se vyjadřuje v m3

součinitel odtoku – φ je číselná hodnota, která vyjadřuje celkové podmínky pro odtok v povodí bez vlivu geografických činitelů prostředí v povodí

modus – hodnota průtoku, která se nejčastěji vyskytla za dané období

medián = obyčejný průtok, je to průměrný denní průtok, který je 50 % výskytu dosažen nebo překročen, dále se určují M-denní průtoky

maximální hodnoty průtoku – Qmax je největší (kulminační) průtok povodňové vlny v určitém období (den, měsíc, rok, řada let)

minimální hodnoty průtoku – Qmin je nejmenší průměrný denní průtok v určeném období (den měsíc, rok, řada let)

čára překročení – závislost mezi hodnotami průtoků a kumulativní četností, tj. počtem dosažení nebo překročení těchto hodnot za uvažované období

hydrogram – podklad pro vyjádření časových změn v profilu je chronologická čára průtoků

hydrologické modely – zjednodušené vyjádření reality pro účely popisu, vysvětlení, prognózy nebo plánování, umožňují simulovat skutečný hydrologický proces, ale také předpovídat chování povodí v různých extrémních situacích

CN křivky – metoda používaná pro výpočet odtokové ztráty v každém pixelu povodí

typy povodní – smíšené (zapříčiněné kombinací tání sněhu a dešťovými srážkami), ledové povodně (po období déletrvajících mrazů, při kterých zamrzají koryta řek), sněhové povodně (vznik náhlým táním sněhu při kladných teplotách, které mohou být doprovázeny i ledovými jevy)

objem povodně – celkové množství vody, které proteklo sledovaným profilem od začátku do konce povodňové vlny, tedy během trvání povodně

doba trvání povodně – je charakterizována tvarem, kulminačním (vrcholovým) průtokem a objemem

kulminační průtok – doba nejvyššího průtoku povodňové vlny (vrcholení povodně)

pata povodně – ukončení povodně, kdy průtok klesne na počáteční stav nebo na stav odpovídající dlouhodobému normálu

hydrologické sucho –pro povrchové toky určitým počtem za sebou jdoucích dní, týdnů, měsíců i roků s výskytem relativně velmi nízkých průtoků vzhledem k dlouhodobým měsíčním či ročním normálům

meteorologické sucho – primárním zdrojem vody v suchozemském geobiocyklu jsou atmosférické srážky, je definované nejčastěji časovými a prostorovými srážkovými poměry

limnologie – nauky o jezerech (stojatých vodách)

stojaté vlny (séše) – rezonance jezerní vody způsobený vnějším faktorem, kterým může být vítr, změny atmosférického tlaku, seismika nebo vzdálená přírodní katastrofa (tsunami)

epilimnion – je prohřátá vrstva u hladiny, dobře okysličená kontaktem se vzduchem, vyskytuje se zde nejvíce zooplanktonu, teplota zde klesá asi 0,5°C na 1 m