hydrologie výpisky

metalimnion – skočná vrstva, v této vrstvě dochází k přechodu od teplé vody u hladiny ke studené vodě u dna, teplota vody s hloubkou zde rychle klesá, zhruba 2°C na 1 m

hypolimnion – chladná vrstva vody. Voda zde dosahuje minimální teploty 4°C, kdy má zároveň největší hustotu, teplota vody zde již nepatrně klesá o 0,1°C na 1 m

letní stagnace – stabilní teplotní zvrstvení zapříčiňuje, že se chladná voda nemůže dostat k hladině a je pevně oddělena termoklinou, je zde velmi málo kyslíku, ale za to mnoho živin, které se nemohou dostat do epilimnionu

zimní stagnace – obrácené stratifikaci, kdy je teplota vody u hladiny nižší (led) než teplota vody u dna

podzimní a jarní homotetie – ochlazená voda je těžší a začíná „klesat“ ke dnu, dochází tak k výměně vody mezi jednotlivými vrstvami, snižuje se teplotní rozdíl mezi vrstvami a teplota se ustálí na krátké období na 4 °C

Secchiho disk – posuzuje se jím barva vody, ponoří se do hloubky 1 m

objem jezera – W, velikost objemu jezera se počítá na základě batymetrických map jako součet dílčích objemů vymezených hloubkou a plochou dvou izobat

eutrofní jezera – jezera v nichž převládají produkční životní procesy nad rozkladnými, dochází zde k ukládání zahnívajícího bahna, které jsou přeměňovány oxidací na anorganické látky

oligotrofní jezera – jsou jezera s dostatkem kyslíku a čistou vodou, s malou produkcí organických látek

dystrofní jezera – jezera s přebytkem organických látek ve tvaru humusových koloidů, které již dále nemohou být upotřebeny

šoty – mělká deflační jezera vznikají také v bezodtokých solných pláních

holomiktní jezera – jezera, u nichž dochází k výměně vody a jejím promíchávání v celém vodním sloupci

meromiktní jezera – jezera, v nichž se voda promíchává pouze do určité hloubky

mokřad – území, na kterých se po větší část roku vyskytuje silně provlhčená půda nebo mělká vrstva vody

batymetrie – hloubková měření jezer

echolot – zařízení pracující na principu odrazu rázových vln vysílaných ze zařízení na lodi a zpětně přijímané odrazem ode dna jezerní pánve

podpovrchová voda – voda, která se vyskytuje v zemské kůře ve všech skupenstvích a je součástí horninového prostředí, se kterým vstupuje do vzájemného vztahu, společné označení pro půdní a podzemní vodu

podzemní voda – kapalná voda s obsahem rozpuštěných látek nebo oxidu uhličitého menší než 1 000 mg.l-1, výskyt je vázán na horninové prostředí, které má schopnost vodu nejen přijmout, ale i odevzdávat, toto prostředí musí obsahovat póry a pukliny větší než kapilární

půdní voda – souhrnné označení pro veškerou vodu v půdě ve všech skupenstvích, tato voda se vyskytuje převážně v aeračním pásmu, někdy ale i v zóně se souvislou podzemní hladinou, která je součástí spodní části půdního profilu nebo pod půdním profilem a může do něj vzlínající voda významně zasahovat