hydrologie výpisky

pramen – místo, kudy se přirozeným soustředěným nebo nesoustředěným způsobem dostává podzemní voda na zemský povrch

artézská voda – vznik této vody je třeba specifické geologické poměry se synklinální formou uložení propustných a nepropustných vrstev a této formaci se říká artézská pánev

minerální voda – voda, ve které se nachází více než 1 gram minerálních látek nebo plynů v jednom litru vody

saturační pásmo – hlubší vrstvy půdních prostor, kde dochází k úplnému zaplnění pórů vodu

aerační pásmo = pásmo provzdušnění, kde v půdních prostorech se vyplňují pukliny a trhliny podpovrchovou vodou a vzduchem

kolektor – horninové prostředí, jehož propustnost je v porovnání se sousední horninou o tolik větší, že gravitační voda se jím může snadněji pohybovat

izolátor – horninové prostředí, jehož propustnost je ve srovnání se sousední horninou o tolik menší, že za stejných podmínek se jím může gravitační voda pohybovat nesnadněji

oceánografie – věda o moři a je jednou z věd o Zemi, zabývá se výzkumem fyzikálních a chemických jevů a procesů mořské vody, včetně pohybu mořských vod (proudů), poznáním vztahů mezi oceánem – atmosférou – pevninou a morfologií oceánského dna

salinita – celkový objem pevných látek rozpuštěných ve vodě včetně plynů, protože i ty se při nízkých teplotách přeměňují do skupenství pevného

pyknoklina – hustota slané vody, představuje obtížnou překážku, která zabraňuje promíchávání svrchní vrstvy vody a hlubinné vody

mořské proudy – dílčí, různou rychlostí se pohybující jazyky mezi, kterými mohou být i protiproudy a víry

Ekmanova spirála – způsobuje, že plovoucí kry se odchylují o 20–40˚ doprava ke směru větru vanoucím v Severním ledovém oceánu

hlubinné mořské proudy – jsou vyvolány termohalinní cirkulací (různá hustota mořské vody), platí pravidlo, že vody s vyšší hustotou klesají do hloubek

povrchové mořské proudy – teplý (proudící od rovníku k některému z pólů) nebo studený (proudící z pólů k rovníku)

Golfský proud – je relativně teplý mořský proud v Atlantském oceánu, vzniká v Mexickém zálivu účinkem Yucatánského a Floridského proudu, je posilován i Antilským proudem

etapy vývoje vodního hospodářství – určují na základě množství dostupných přírodních zdrojů vody a uspokojování potřeb a nároků společnosti daného státu, čím je tlak na vodní zdroje větší, tím je kladen větší nárok na úkoly vodního hospodářství a zároveň by se měla pozvednout také celková úroveň vodního hospodářství

Státní vodohospodářský plán – silně zaměřen na hospodaření s vodou v souvislosti s rozvojem jejího energetického a průmyslového potenciálu, což bylo dlouhodobě ekologicky neudržitelné

Plán hlavních povodí – obecné cíle v rámci nichž je také tři Plány národních částí mezinárodní oblasti povodí Labe, Dunaje a Odry