hydrologie výpisky

orografický efekt = návětrný efekt, kdy vláha spadne ve formě srážek na návětrnou stranu pohoří a na závětrnou stranu pohoří se již dostává pouze suchý vzduch

tranzitní vláha – určité množství vláhy se přenese z oceánu nad pevninou zpět nad oceán, její množství je umocněno plochým reliéfem, které neklade proudění žádné překážky a zároveň velikostí pevniny

odtok – 78,5% pevniny na Zemi voda odtéká do světového oceánu povrchovým či podzemním odtokem

rovnice vodní bilance – Ep + Eo = So + Sp Eo = So + O Ep = Sp – O

zásoby vody na Zemi – většina zásob vody na Zemi je tvořena vodou slanou (přibližně z 97%) a z 99.97% je tato slaná voda akumulována v oceánech a mořích, na zásobách sladké vody mají největší podíl ledovce a sněžníky v polárních a horských oblastech světa (77%) a kolektory podzemních vod (22%)

vodní útvar – trvalé nebo dočasné soustředění vody v různém skupenství na zemském povrchu nebo v zemské kůře, charakterizované typickými formami výskytu a znaky hydrologického režimu a jež je součástí hydrologického cyklu

vodní tok – proud soustředěného toku vody po zemském povrchu, který je prostorově ohraničen dnem a břehy

povodí – území, ze kterého je odváděna voda z atmosférických srážek, sněhu a ledu, povrchovým, podpovrchovým nebo podzemním odtokem k určitému závěrnému profilu vodního toku

pramen – označení počátku vodního toku, může tím být vývěr podzemní vody, výtok z ledovců, bažin a močálů nebo soutok dvou a více toků nižšího řádu

ústí – označení konce vodního toku a místo kde se řeka vlévá do řeky vyššího řádu, jezera nebo moře, může mít jednoduchou podobu (soutok dvou řek, vtok řeky do jezera) nebo speciální – delta

zdrojnice – pramenné úseky řek

rozvodnice – myšlená hraniční čára mezi dvěma sousedními povodím

bifurkace – jedno z ramen větvícího se vodního toku ústí do povodí jiného toku

říční pirátství – vodní tok uchvátí povodí jiného toku (nebo tzv. načepuje vodu) např, zpětnou erozí (viz obrázek) nebo sesuvem či tektonikou

spádová křivka – průsečík svislé rovny s geografickou plochou, tj. reálným povrchem, po kterém vodní tok stéká

stupeň vývoje vodního toku = míra křivolakosti K, je poměr mezi skutečnou délkou vodního toku a nejkratší přímou vzdáleností pramene a ústí

plocha povodí – Sp, P, A, F – plocha půdorysného průmětu povodí do vodorovné roviny

intercepce – proces, při kterém je voda ze srážek zadržena na předmětech nebo vegetaci, tato voda se časem buď vypaří zpět do atmosféry, nebo postupně steče či odkapá na povrch

retence – proces, kdy dochází k zadržení vody v povodí, voda z atmosférických srážek může dopadnout na hladinu jezera, rybníku nebo vyplnit terénní deprese

evaporace = vypařování, děj, při kterém se kapalné skupenství mění na plynné