1_3_Dynamika

v zpoždění a auta. Z tohoto zpoždění vypočítejte brzdnou sílu a ta musí být rovna 

třecí síle. Z této rovnice pak stanovíte součinitel smykového tření 

f.  

U 1.3.-11 

  98,1/24,5.  Aby se bedna pohybovala rovnoměrným pohybem, musí být výsledná 

síla, která na ní působí rovna nule. Jinak řečeno, musíme působit silou rovnou odporové síle. 
V případě smykového tření bude síla 

Ft =f m g = 0,2.50.9,81 = 98,1 N. V případě valení bude 

odporová síla 

Fv = 0,005.50.9,81/0,1 = 24,5 N. 

U 1.3.-12. tgα 

U 1.3.-13. 0,01 

U 1.3.-14  Vysvětlení poskytuje  Obr.1.3.-21. Síly akce a reakce vznikají a zanikají současně. 
Proto není podstatné, kterou označíme jako sílu akce či reakce. Obyčejně se označuje za sílu 

82 

akce  ta,  která  je  příčinou  vzniku  reakce.  V našem  případě  to  tedy  bude  tíha  knihy. 

Obr.1.3.-21 

U 1.3.-15  Neruší, síly akce a reakce působí každá na jiné těleso. 

U 1.3.-16 

Název síly 

symbol 

odstředivá síla  

F2 

síla akce  

F3 (F1) 

síla reakce 

F1 (F3) 

dostředivá síla 

F3 

U 1.3.-17  snižuje velikost odstředivé síly 

U 1.3.-18 sníží se velikost odstředivé síly 

U 1.3.-19 Přetížení při startu kosmické lodi. Loď se pohybuje s obrovským zrychlením, 
astronauté vlivem setrvační síly jsou „zamáčknuti“ do sedadel.  

U 1.3.-20. 

 0 N 

U 1.3.-21.  a) m v

2/l – m g, b) m v2/l + m g, c) m v2/l + m g cosα. Uvědomte si, že na kámen 

působí jednak odstředivá síla, ta je ve všech případech stejná. Působí ale také tíhová síla, která 
v případu a) má opačný směr než odstředivá síla, v případu b) má směr stejný. V případu c) 
pak ve směru odstředivé síly působí jen složka tíhové síly jak ukazuje Obr.1.3.-28