1_8_1_Vlneni
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
2
x
x
−
=
∆
λ
π
ϕ
.
K výpočtu je nutné určit vlnovou délku
m
32
,
0
400
128 =
=
=
f
v
λ
.
Pak
(
)
rad
2
32
,
0
32
,
0
2
16
,
0
48
,
0
32
,
0
2
π
π
π
ϕ
=
=
−
=
∆
.
Body budou ve fázi.
Jaká je vlnová délka postupné vlny, jestliže dva body ve vzdálenosti
m
8
,
0
=
∆x
jsou fázově posunuty o
rad
2
π
ϕ =
∆
?
Fázový rozdíl je
x
∆
=
∆
λ
π
ϕ
2
,
pak
m
2
,
3
8
,
0
2
2
2
=
=
∆
∆
=
π
π
ϕ
π
λ
x
.
Vlnová délka je 3,2 m
1.8.1.4. Energie vlnění
Každá částice kmitající kolem rovnovážné polohy má energii kmitavého pohybu
2
2
1
A
k
E
=
,
kde
2
ω
m
k
=
je konstanta charakterizující pružnost prostředí a A je amplituda kmitů.
Kmitová energie se přenáší z jednoho bodu na druhý, proudí z jednoho místa prostředí do
druhého. Hovoříme o
toku energie
Φ .
Pokud se bude prostředím hustoty
ρ šířit postupná vlna, pak v objemovém elementu V
∆ ,
který bude mít hmotnost m
∆ bude celková energie
221
2
2
2
1
A
m
E
ω
∆
=
∆
.
Zavedeme veličinu
hustotu energie w, která bude obsažena v objemovém elementu. Pak
2
2
2
2
2
1
2
1
A
A
V
m
V
E
w
ω
ρ
ω
=
∆
∆
=
∆
∆
=
.
1.8.-9
Obr. 1.8.-7
V případě, že budeme uvažovat objem
V
∆ , který bude tvořit kvádr ABCDEFGH, pak se
rozruch, který prostoupí ploškou
ABCD
=
∆S
rychlostí v, dostane za dobu t
∆ do vzdálenosti
s
∆ .
Pro celkovou energii pak bude platit
t
v
S
w
s
S
w
V
w
E
∆
∆
=
∆
∆
=
∆
=
∆
.
1.8.-10
Tok energie
Φ vysílané zdrojem vlnění do prostředí za jednotku času t
∆ představuje výkon