3_01_El_pole

Pokud  přeneseme  na  vodič  elektrický  náboj,  bude  v rovnovážném  stavu  rozložen 

výhradně

  na  povrchu  vodiče  s proměnnou  hustotou.  Rozloží  se  tak,  že  celý  vodič  (resp. 

všechny  body  vodiče  uvnitř  i  na  povrchu)  má 

týž  potenciál.  Plošná  hustota  náboje  je  tedy 

největší  v místech  s velkým  zakřivením  (hrany,  hroty).  Elektrická  intenzita  vně  vodiče  je 
v těchto místech rovněž největší, 

uvnitř vodiče je nulová. Tento poznatek platí bez ohledu na 

to, zda vodič má či nemá dutinu. 
 
Ekvipotenciální plochy: 

Body,  ve  kterých  má  elektrický  potenciál  stejnou  hodnotu  tvoří  tzv.  ekvipotenciální 

plochy, se kterými jste se již setkali v gravitačním poli. V elektrickém poli bodového náboje 
stejně  jako  v  poli  náboje  rozloženého  středově  symetricky    jsou  ekvipotenciálními  plochami 
soustředné  kulové  vrstvy  (obr.  3.1.-27).  V homogenním  poli  tvoří  tyto  plochy  soustavu 
vzájemně rovnoběžných rovin kolmých na siločáry (obr. 3.1.-28).  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 
Obr. 3.1.-27.   

Obr. 3.1.-28. 

Z obrázků  je  zřejmé,  že  ekvipotenciální  plochy  jsou  vždy  kolmé  k siločárám  a  tím  i 

k vektoru elektrické intenzity E. Pokud dochází k přemístění nabité částice mezi dvěma body, 
keré leží na téže ekvipotenciální ploše, nevykoná elektrické pole žádnou celkovou práci, a to i 
v případě, že se pohyb děje po trajektorii, která zasahuje mimo danou ekvipotenciální plochu 
(práce elektrostatické síly je nezávislá na trajektorii!).