3_01_El_pole

hustoty,  pokud  jsou  diferenciály  objemu,  plochy  a  délky  sice  makroskopicky  nekonečně 
(infinitezimálně)  malé,  ale  současně  jsou  natolik  velké,  aby  příslušné  diferenciály  náboje 
obsahovaly ještě velmi velké množství elementárních nábojů. Při splnění těchto podmínek je 
možné  pokládat  náboje  dQ  za  bodové  a  použít  je  k výpočtu  elektrostatických  polí 
vytvořených libovolnými tělesy dle Coulombova zákona (viz následující část 3.1.2). 

 
KO 3.1.-1. Která tělesa nazýváme elektricky nabitá? 
KO 3.1.-2. Jsou všechny atomy tzv. elektricky neutrální? 
KO  3.1.-3.  Za  jakých  okolností  je  možno  pozorovat  v okolí  nabitých 
těles elektrostatické pole? 
KO 3.1.-4. Budou se vzájemně přitahovat nebo odpuzovat dvě 

α-částice 

(tj. jádra helia 2He

4)? 

KO 3.1.-5. Jaký je rozdíl mezi bodovým a elementárním nábojem? 

KO 3.1.-6. Látka, která obsahuje nabité částice se nazývá vodič nebo dielektrikum? 

335 

KO  3.1.-7.  Při  popisu  elektricky  nabité  velmi  tenké  kovové  destičky  lze  využít  objemové, 
plošné nebo délkové hustoty náboje? 

3.1.2. Coulombův  zákon 

-  Vyslovit  i  matematicky  zapsat  Coulombův  zákon  ve  skalárním  i 

vektorovém tvaru. 

-  Vysvětlit  vliv  prostředí  na  vzájemné  silové  působení  mezi  nabitými 

tělesy. 

-  Znát  vztah  mezi  permitivitou  prostředí  a  permitivitou  vakua  (včetně 

jednotky). 

-  Vysvětlit význam pojmů: centrální a izotropní síly. 

Každá dvě elektricky nabitá tělesa na sebe vždy vzájemně silově působí. Tuto 
sílu  lze  nejen  pozorovat,  ale  také  popsat  na  základě  Coulombova  zákona  - 
zákona  o  silovém  působení  bodových  nábojů.  Tento  zákon  je  analogií 
Newtonova gravitačního zákona.