3_01_El_pole
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
3.1. Elektrostatické pole
Elektrostatické pole lze detekovat a popsat v okolí všech elektricky nabitých těles,
která jsou vzhledem ke zvolené vztažné soustavě v klidu. Tato nabitá tělesa nazýváme
zdrojem elektrostatického pole, jedná se tedy o pole zřídlové. Za takzvaně nabité částice
a tělesa považujeme vždy takový objekt, který nese elektrický náboj.
3.1.1. Elektrický náboj
1. Definovat elektrický náboj jakožto vlastnost i fyzikální veličinu.
2. Vyjmenovat vlastnosti elektrického náboje.
3. Vyslovit zákony zachování, kvantování, superpozice a invariantnosti.
4. Definovat druhy nábojové hustoty včetně příslušných jednotek.
5. Vysvětlit rozdíl mezi elementárním a bodovým nábojem.
K vysvětlení elektrických jevů byla zavedena veličina, která se nazývá
elektrický náboj. Avšak elektrickým nábojem jsme si zvykli označovat
i vlastnosti, resp. stav elektricky nabitých těles – říkáme, že tělesa jsou nebo
nejsou elektricky nabitá, přestože nevyjadřujeme „jak moc“. Fyzikální
veličina, která je mírou tohoto stavu, je již zmíněný elektrický náboj Q, jehož
jednotkou je coulomb - C.
333
V mezinárodní soustavě jednotek SI se při volbě jednotky elektrického náboje
nevychází z Coulombova zákona (viz dále 3.1.2). V této soustavě byl za základní veličinu pro
elektrické i magnetické jevy zvolen elektrický proud, jehož jednotkou je ampér (A).
Elektrický proud má skutečně na jedné straně magnetické účinky, a na druhé straně souvisí
těstě s elektrickým nábojem. A proto jednotka náboje SI, Coulomb (C), je jednotkou
odvozenou. Rozměr této jednotky je tedy A.s, což lze vyjádřit takto: „Coulomb je elektrický
náboj, který projde vodičem při stálém proudu 1 A za dobu 1 s“. Význam tohoto vyjádření
bude zcela zřejmý až po prostudování následující kapitoly 3.2.