3_08_Magneticka_indukce

Uvažujme  dlouhý  solenoid  poloměru  R,  délky  l  >> 
R,  na  němž  je  navinuto N  závitů.  Zaveďme  veličinu 
n  ve  významu  počet  závitů  na  jednotku  délky. 
Jestliže  zanedbáme  okrajové  efekty,  můžeme 
magnetické  pole  uvnitř  solenoidu  považovat  za 
homogenní  s  hodnotou  magnetické  indukce  danou 
vztahem (3.7.-11). Celkový magnetický indukční tok 
solenoidu  je  součtem  toků  ve  všech  závitech,  takže 
je roven: 

Obr. 3.8.-5 
 

Φ

c = NBS = nlBS. 

3.8.-8 

Z definičního vztahu vlastní indukčnosti dostaneme 

lS

n

I

nIS

nl

I

L

2

0

0

c

µ

µ

=

=

Φ

=

. 

3.8.-9 

475 

 
Pomocí  indukčnosti  a  Faradayova  zákona  můžeme  vyjádřit  indukované  elektromotorické 
napětí takto: 

t

I

L

t

U

d

d

d

d

c

i

−

=

Φ

−

=

.  

          3.8.-10 

Je  vidět,  že  velikost  proudu  na  indukované  elektromotorické  napětí  nemá  vliv,  narozdíl  od 
rychlosti změny proudu. 
 
Mějme  v  prostoru  více  smyček.  Celkový  magnetický  indukční  tok  v  jedné  smyčce  bude 
obecně  záviset  na  proudech  ve  všech  smyčkách.  Změna  proudu  v  jedné  vyvolá  změnu 
magnetického  indukčního  toku  ve  všech  smyčkách  –  tzv.  jev  vzájemné  indukce.  Uvažujme 
dvě  smyčky.  V  prvním  teče  proud  I1.  Označme  symbolem 

Φ

21  tu  část  toku  smyčky  1,  která 

prochází  smyčkou  2.  Toku 

Φ

21  samozřejmě  odpovídají  magnetické  indukční  čáry,  které 

procházejí  oběma  smyčkami.  Indukční  provázanost  smyček  1  a  2  vyjadřuje  koeficient 
vzájemné indukčnosti smyčky 2 vzhledem ke smyčce 1, který se značí M21, a platí: