3_10_Magneticke_vlastnosti

⋅mol-1; N

A = 6,022

⋅1023 mol-1; 

µ

celk = ?; M = ? 

Protože  se  v  zadání  předpokládá  saturace  vzorku,  tj.  úplné 
seřazení  magnetických  dipólových  momentů  atomů, 
získáme  velikost  výsledného  dipólového  momentu  prostým 
součtem velikostí příspěvků od jednotlivých atomů (vektory 
příspěvků jsou rovnoběžné s toutéž orientací). Odtud: 

µ

celk = N

µ. 

          (1) 

Vodítkem  k  výpočtu  počtu  atomů  N  je  známá  hustota 
železa: 

V

Nm

V

m

at

=

=

ρ

. 

          (2) 

S přihlédnutím k definici molární hmotnosti Mm a látkového  

Obr. 3.10.-8 
 
množství n vyjádřeme hmotnost atomu mat: 

A

at

A

at

A

m

N

m

N

N

Nm

N

mN

n

m

M

=

=

=

=

A

m

at

N

M

m

=

. 

    (3) 

Nyní  osamostatněme  N  z  (2)  a  postupně  dosaďme  hmotnost  atomu  podle  (3),  objem 
nahraďme součinem obsahu průřezu a délky tyče: 

m

A

m

A

at

M

N

Sl

M

N

V

m

V

N

ρ

ρ

ρ

=

=

=

.   

    (4) 

K obecnému řešení dospějeme dosazením (4) do (1): 

m

A

celk

M

N

Sl

ρ

µ

µ =

. 

µ

celk = 21,47 J

⋅T-1 

 
Moment  síly,  který  působí  vnější  magnetické  pole  na  magnet  (viz  poznámka  v  podkapitole 
3.6.3),  jsme  vyjádřili  vztahem  (3.6.-17).  Neboť  jsou  vektory  magnetické  indukce  vnějšího 
magnetického  pole  a  celkového  dipólového  magnetického  momentu  na  sebe  kolmé(Obr. 
3.10.-8), platí pro velikost silového momentu: 
M = 

µ

celkB = 32,2 N

⋅m. 

494 

Chování látek v magnetickém poli 
 
Látky  slabě  magnetické  (paramagnetika,  diamagnetika)  charakterizuje,  pokud 
jde  o  magnetické  vlastnosti,  bezrozměrná  veličina