3_10_Magneticke_vlastnosti

  3.10.-1 

Magnetická 

susceptibilita 

vyjadřuje 

konstantu úměrnosti mezi Bi a B0. Tedy 
Bi = 

χ

m B0. 

  3.10.-2 

Pravou  stranu  (3.10.-2)  spolu  se  vztahem 
(3.7.-5)  dosaďme  do  (3.10.-1).  Po  krátké 
úpravě obdržíme rovnost: 

µ

r = 1 + 

χ

m. 

  3.10.-3 

Obr. 3.10.-1 
 
Umístěme vzorek látky do nehomogenního magnetického pole (Obr. 3.10.-1). Podle velikosti 
a orientace magnetické síly klasifikuje všechny látky na tři hlavní skupiny – feromagnetické 
(feromagnetika),  paramagnetické  (paramagnetika)  a  diamagnetické  (diamagnetika). 
Mezi  feromagnetické  látky  patří  také  ferity  (látka  ferimagnetická).  Jejich  relativní 
permeabilita dosahuje hodnot 10

2 až 103. Od kovových feromagnetik se liší zejména mnohem 

větším  elektrickým  odporem  a  tím,  že  jsou  spontánně  zmagnetovány.  Patří  k  nim  například 
sloučeniny  oxidu  železa  s  oxidy  jiných  kovů  (MnFe2O4,  BaFe12O4)  a  magnetovec  (Fe3O4). 
Neměli  bychom  opomenout  existenci  zvláštních  magnetických  látek  (antiferomagnetika, 

487 

granáty),  jimiž  se  však  zabývat  nebudeme.  Rovněž  vyloučíme  z našich  úvah  látky 
v supravodivém stavu.  
 
Látky  feromagnetické  jsou  silně  přitahovány  k oblasti  s vyšší  hustotou  magnetických 

indukčních  čar  –  v  Obr.  3.10.-1 
k jižnímu zaostřenému pólu. K témuž 
pólu 

jsou 

přitahovány 

látky 

paramagnetické.  Na  diamagnetika 
působí 

velmi 

slabě 

opačně 

orientovaná 

magnetická 

síla. 

Vložíme-li  vzorek  látky  ve  tvaru 
kvádru 

do 

homogenního 

magnetického  pole  a  bude-li  volně 
otáčivý  kolem,  pro  jednoduchost 
vodorovné  osy,  zaujme  tuto  stabilní 
polohu: