3_10_Magneticke_vlastnosti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Tentokrát v analogii s klasickou představou pohybu nelze dospět ke vztahu, který veličiny S a
µ
S spojuje:
µ
S =
S
m
e
.
3.10.-9
I částice v jádře atomu (protony, neutrony) mají spin a rovněž se v jádře pohybují, jenže
příspěvek výsledného dipólového magnetického momentu jádra k celkovému magnetickému
momentu atomu je asi tisíckrát menší. Je zajímavé, že i neutron má spin. Chová se jako malý
magnet a jeho magnetický moment se podobá magnetickému momentu rotujícího záporného
náboje.
Výsledný magnetický moment atomu nebo molekuly se skládá s magnetickými momenty
všech ostatních částic látky.
Látka je zmagnetovaná, pokud látka vytváří sama o sobě
magnetické pole makroskopické povahy. Nyní se zabývejme třemi základními jevy, které
nastávají při interakci látky s vnějším magnetickým polem: diamagnetismus,
paramagnetismus a feromagnetismus.
Diamagnetismus
Nechť se v blízkosti atomu pomalu zapíná
magnetické
pole.
V
důsledku
elektromagnetické indukce vzniká i pole
elektrické, neboť indukované elektromotorické
napětí můžeme vyjádřit jako křivkový integrál
vektoru intenzity elektrického pole podél
uzavřené křivky. Vezměme matematickou
formulaci
Faradayova
zákona
elektromagnetické indukce (3.8.-6) a
Obr. 3.10.-4
nahraďme v ní levou stranu zmíněným integrálem. Zároveň předpokládejme, že integrační
křivka obepíná plochu o obsahu