3_10_Magneticke_vlastnosti

Tentokrát v analogii s klasickou představou pohybu nelze dospět ke vztahu, který veličiny S a 

µ

S spojuje: 

µ

S = 

S

m

e

. 

          3.10.-9 

I  částice  v  jádře  atomu  (protony,  neutrony)  mají  spin  a  rovněž  se  v  jádře  pohybují,  jenže 
příspěvek  výsledného  dipólového  magnetického  momentu  jádra  k  celkovému  magnetickému 
momentu atomu je asi tisíckrát menší. Je zajímavé, že i neutron má spin. Chová se jako malý 
magnet a jeho magnetický moment se podobá magnetickému momentu rotujícího záporného 
náboje. 
 
Výsledný  magnetický  moment  atomu  nebo  molekuly  se  skládá  s  magnetickými  momenty 
všech  ostatních  částic  látky. 

Látka  je  zmagnetovaná,  pokud  látka  vytváří  sama  o  sobě

magnetické  pole  makroskopické  povahy.  Nyní  se  zabývejme  třemi  základními  jevy,  které 
nastávají  při  interakci  látky  s  vnějším  magnetickým  polem:  diamagnetismus, 
paramagnetismus a feromagnetismus. 
 
Diamagnetismus 

 
Nechť  se  v  blízkosti  atomu  pomalu  zapíná 
magnetické 

pole. 

V 

důsledku 

elektromagnetické  indukce  vzniká  i  pole 
elektrické, neboť indukované elektromotorické 
napětí  můžeme  vyjádřit  jako  křivkový  integrál 
vektoru  intenzity  elektrického  pole  podél 
uzavřené  křivky.  Vezměme  matematickou 
formulaci 

Faradayova 

zákona 

elektromagnetické indukce (3.8.-6) a  

Obr. 3.10.-4 
 
nahraďme  v  ní  levou  stranu  zmíněným  integrálem.  Zároveň  předpokládejme,  že  integrační 
křivka obepíná plochu o obsahu