4_1__Optika a Elmg_vlny

⇒

=

⇒

=

∧

=

S

S

n

n

c

v

c

v

0

0

λ

λ

λ

λ

λ = λ

0/1,5. 

U  4.1.-  2.    Jak  se  změní  vlnová  délka  světla  šířícího  se  sklem  při  průchodu 
vakuem? Index lomu skla uvažujeme 1,5. 

523 

 TO 4.1.- 6. Změní se frekvence světla při průchodu ze vzduchu do skla? 
a) změní se frekvence, ale nikoliv vlnová délka; 
b) změní se vlnová délka a současně s ní i frekvence; 
c) změní se vlnová délka, ale frekvence se nezmění; 
d) nezmění se frekvence, ani vlnová délka. 

 
TO  4.1.-  7.  Jestliže  je  vlnová  délka  monofrekvenčního  světla  ve  vakuu 

λ, pak po přechodu 

tohoto světla do prostředí o indexu lomu 

n je vlnová délka v tomto prostředí 

a) 

λ ; 

b) 

λ

n

 ; 

c) 

n

λ

 ; 

d) 

(

)λ

1

−

n

. 

 
TO 4.1.- 8. Při průchodu bílého světla rozkladným hranolem  
a) se nejvíce odchyluje (láme) červené světlo, protože má nejmenší vlnovou délku; 
b) se nejvíce odchyluje (láme) fialové světlo, protože má nejmenší vlnovou délku; 
c) se nejvíce odchyluje (láme) červené světlo, protože má největší vlnovou délku; 
d) se nejvíce odchyluje (láme) fialové světlo, protože má největší vlnovou délku. 
 
TO 4.1.- 9. Světlo se šíří jako  
a) elektromagnetické vlnění podélné; 
b) elektromagnetické vlnění příčné; 
c) mechanické vlnění podélné; 
d) mechanické vlnění příčné. 
 
TO 4.1.- 10. Světlo se šíří 
a) prostřednictvím interakce mezi částicemi nosného prostředí; 
b) prostřednictvím indukce magnetického pole v pole elektrické; 
c) prostřednictvím periodických změn své elektrické a magnetické složky; 
d) prostřednictvím pružného éteru. 
 
 
4.1.3. Energie přenášená elektromagnetickými vlnami