4_1__Optika a Elmg_vlny

522 

přičemž se světla různých frekvencí (barev) více či méně odchylují od původního směru. Na 
stínítku  se  pak  zobrazí 

hranolové  spektrum  jako  soustava  spojitých  proužků,  a  to  v 

posloupnosti: červená č, oranžová, žlutá, zelená z, modrá, indigová a fialová f  (obr.4.1.-12.). 
V případě bílého slunečního spektra je rozložení proužků na stínítku spojité a nerovnoměrné 
(pozor: u mřížkového spektra je pořadí barev opačné a rovnoměrné), v přírodě ho známe pod 
názvem  duha.  V případě  pouze  složeného  světla  nějakého  umělého  světelného  zdroje  se 
mohou na stínítku zobrazit proužky čárové, diskrétní. 

Obr. 4.1.- 12. 
 
 
 

KO 4.1.- 6. Odlište Huygensovu vlnoplochu kulovou a rovinnou. 
KO 4.1.- 7. Vyjmenujte spojité (vlnové) oblasti elektromagnetického spektra 
a určete řádově jejich vlnové délky, případně frekvence. 
KO  4.1.-  8.  Vyjmenujte  nespojité  (kvantové)  oblasti  elektromagnetického 
spektra a určete řádově jejich vlnové délky, případně frekvence. 
KO  4.1.-  9.  Vyjmenujte  barvy  bílého  (slunečního)  světla  a  určete  řádově 

vlnové délky, případně frekvence okraje spektra. 
KO 4.1.- 10. Popište průběh tzv. disperzní křivky. 
 

Jak se změní vlnová délka světla šířícího se ve vakuu při průchodu sklem? Index 
lomu skla uvažujeme 1,5.

Zapíšeme si zkrácené zadání úlohy 

n0 = 1 ; nS = 1,5 ; 

λ/λ

0  = ? 

K řešení úlohy potřebujeme znát index lomu skla 

v

c

n

S =

a vlnovou délku světla ve vakuu a ve skle 

υ

λ

υ

λ

v

c

=

∧

=

0

. 

Z předcházejících vztahů odvodíme výsledek obecný a numerický