4_1__Optika a Elmg_vlny

10

0 

10

1 

10

2 

10

4 - 103 

λ

 [m] 

10

12 

10

-4 

tepelné 

10

8 

velmi krátké 

10

11 

10

-3 

milimetrové 

10

7 

krátké  

10

10 

10

-2 

radarové  

10

6 

střední  

10

9 

10

-1 

ultrakrátké 

10

5 

dlouhé   

f 

[Hz] 

λ

[m] 

Vlnění 

f 

 [Hz] 

Vlnění 

519 

 
Termínem 

světlo  označujeme  pouze  viditelnou  oblast  elektromagnetického  vlnění.  Hranice 

této  oblasti  nemohou  být  zcela  přesně  vymezeny  a  bývají  uváděny  nejednotně.  Křivka 
citlivosti  lidského  oka  se  totiž  asymptoticky  blíží  k nule  na  dlouhovlnné  i  na  krátkovlnné 
straně,  a  to  v závislosti  na  intenzitě  světla,  kromě  toho  vnímání  světla  je  velmi  subjektivní. 
Přibližně  a  relativně  objektivně  jde  o  interval  390nm  až  770nm,  který  odpovídá  frekvencím 
7,68.10

14 až 3,95.1014Hz (viz následující tabulka). Části slunečního spektra jsou opět relativně 

velmi úzké intervaly a přibližně je lze určit jako monofrekvenční barvy. Dílčí složky spektra 
bílého  světla  jsou:  č

ervená,  oranžová,  žlutá,  zelená,  modrá,  indigová,  fialová  (jejichž 

konkrétní a přesná vlnové délky byly v optice opět určeny konvenčně). 
 
Tabulka  (obr.  4.1.-  5.)  ukazuje  rozsah  vlnových  délek  a  frekvencí  slunečního  světla  v 
intervalu relativně velmi úzkém

Obr. 4.1.- 5. 
 
Elektromagnetické  vlnění  -  záření  nepřenáší  ani  hmotu,  ani  elektrický  náboj,  pouze  energii.  
Z fyzikálního hlediska jsou však velmi důležité také jiné typy záření, např.