4_1__Optika a Elmg_vlny

oblasti elektromagnetického spektra. 

4.  Znát  složení  a  řádově  rozsah  frekvencí  a  vlnových  délek  nespojité  (fialové) 

oblasti elektromagnetického spektra. 

5.  Znát  složení  a  řádově  rozsah  frekvencí  a  vlnových  délek  světla  jako  viditelné  části 

elektromagnetického spektra. 

6.  Rozlišovat  spektra  spojitá,  čárová  a  pásová  jako  důsledek  záření  různých  typů  zdrojů 

světla. 

7.  Umět objasnit podstatu jevu disperze světla experimentálně (optickým hranolem). 
8.  Umět objasnit podstatu jevu disperze světla teoreticky (disperzní křivkou). 
 

Optickým  prostředím  chápeme  takové  prostředí,  kterým  se  šíří  světlo. 
Průhledným  prostředím  se  světlo  šíří  bez  podstatné  absorpce,  neprůhledným 
prostředím s významnou 

absorpcí, jiná prostředí světlo pouze odráží na svých 

rozhraních.  

Opticky 

stejnorodé  (homogenní)  prostředí  je  takové  prostředí,  jehož 

všechny  body  mají  stejnou  hodnotu  indexu  lomu.  Světelným  paprskem  je  pak 

přímka.  V 

opticky 

nestejnorodém  (nehomogenním)  prostředí  se  index  lomu  mění  spojitě  od  bodu  k 

bodu. Deformace čela vlny má za následek 

zakřivení paprsku.  

Opticky

  izotropní  prostředí  je  takové  prostředí,  které  má  ve  všech  směrech  stejné  optické 

vlastnosti, takže se vlnění - záření šíří všemi směry stejně. Opticky 

anizotropní prostředí má 

v různých směrech různé optické vlastnosti. 
 
Podle  zákona  přímočarého  šíření  světla  se  v  homogenním  izotropním  optickém  prostředí 
světlo  šíří  přímočaře  v  rovnoběžných,  rozbíhavých,  anebo  sbíhavých  světelných  svazcích. 
Tyto svazky (a světelné paprsky jako jejich součásti) se mohou navzájem protínat, nemohou 
se ale ovlivňovat, postupují prostředím