4_5__Atomove_jadro

štěpení jader (jaderném rozpadu) je tedy 

jádro X ostřelováno částicí a, přičemž vznikne nuklid Y a uvolní se b částice, a to v souladu se 
zákonem  zachování  energie.  Symbolický  zápis  reakce  není  napsán  jako  „rovnice“,  chybí 
zápis kinetické energie vzniklých produktů Y a b a uvolněné jaderné energie ve formě tepla. 

b

Y

a

X

+

→

+

          4.4.- 8. 

Historicky první 

umělou transmutaci provedl Rutherford: ostřeloval dusík částicemi hélia a 

získal tak izotop kyslíku a vodík 

H

O

He

N

1

1

17

8

4

2

14

7

+

→

+

. 

          4.4.- 9. 

Historicky  první  umělou  transmutaci  za  vzniku  radioaktivního  záření  objevili 

Curieovi: 

ostřelovali  hliník  částicemi  hélia  a  získali  nestabilní  jádro  fosforu,  které  spontánně 
transmutovalo v jádro křemíku. Z hlediska radioaktivity můžeme hovořit o beta rozpadu plus,  
kdy jádro fosforu transmutuje v křemík a vyzařuje přitom pozitron a neutrino 

655 

υ

0

0

0
1

1

0

30

14

4

2

27

13

+

+

+

→

+

e

n

Si

He

Al

. 

        4.4.- 10. 

Pokud  jsou  střelami  jádra  hélia,  případně  jádra  deuteria,  anebo  neutrony,  jde  většinou  o 
historicky významné jaderné experimenty.  

Z hlediska praktického významu jaderných energií rozlišujeme 

uvolněné jaderné energie 

- 

nízké (řádově keV) v důsledku ostřelování neutrony, 

- 

střední (řádově MeV) v důsledku ostřelování fotony a elektricky nabitými částicemi, 

- 

vysoké (řádově GeV), vznikající při rozpadu jádra na jeho nukleony. 

 
Samovolné štěpení jader je forma radioaktivity,  při níž se těžké jádro rozpadá na dva nebo 
tři štěpné fragmenty. Při tomto ději vylétá jeden nebo více neutronů (obr. 4.5.- 4.).